Britská strategie uzavřít po svém vystoupení z Evropské unie se sedmadvacítkou co nejrychleji dohodu o volném obchodu dostala v úterý tvrdou ránu. I pokud Británie s EU takovou dohodu vyjedná, její schválení bude nejspíš trvat několik let. Vyplývá to z rozsudku Soudního dvora EU, tedy nejvyššího soudu v unii.

Soud v úterý rozhodl, že už podepsanou dohodu o volném obchodu mezi EU a Singapurem musí ratifikovat parlamenty ve všech členských zemích unie.

Soudci tak odmítli názor Evropské komise, podle které by stačilo jen schválení příslušnými ministry členských zemí a europoslanci. "Dohodu o volném obchodu se Singapurem v její stávající podobě nemůže unie uzavřít sama," stojí v rozsudku.

Drtivou většinu pasáží dohody by přitom podle soudu skutečně mohly za celou EU uzavřít jen Evropská komise a Evropský parlament. Smlouva ale obsahuje i dvě ustanovení, kvůli kterým to není možné: jiné než přímé zahraniční investice a režim řešení sporů mezi investory a státy. V obou těchto bodech sdílí EU pravomoci se členskými státy, a proto se i ony musí podílet na ratifikaci.

Rozsudek je precedentem i pro další evropské obchodní dohody, jako je třeba chystaná smlouva s Japonskem nebo budoucí dohoda s Británií.

Nutnost schvalovat obchodní smlouvy v parlamentech všech zemí obvykle ratifikační proces výrazně prodlouží. Valonský regionální parlament loni dlouho blokoval předběžný vstup v platnost dohody CETA, tedy smlouvy o volném obchodu mezi EU a Kanadou.

Řada odborníků upozorňuje, že totéž může nastat u dohody mezi EU a Británií.

Britská premiérka Theresa Mayová chce odejít nejen z EU, ale i z jednotného evropského trhu a z evropské celní unie. Se sedmadvacítkou tak chce vyjednat dohodu o volném obchodu, která by zachovala co nejsvobodnější výměnu zboží a služeb.

"Chceme dosáhnout co nejlepší dohody pro britské firmy, aby mohly obchodovat v rámci unie a aby mohly evropské firmy obchodovat v rámci Británie," řekla už dřív Mayová. Na dohodu velmi tlačí britský byznys, pro který je sedmadvacítka nejdůležitějším trhem.

I EU se chce domluvit na co nejsvobodnějším vzájemném obchodu. Británie ale podle ní může mít snadný přístup na klíčový evropský vnitřní trh, jen pokud bude respektovat jeho pravidla. Příkladem jsou třeba práva spotřebitelů nebo podmínky pro poskytování státní pomoci firmám.

Nad tímto uspořádáním také musí dohlížet někdo, kdo bude jeho podmínky schopen vynutit. Podle zemí unie by to měl být Soudní dvůr EU, jeho dohled ale Britové odmítají. Dohled nezávislého arbitra je podle EU nutný hlavně pro přechodné období mezi brexitem a uzavřením dohody o volném obchodu. Její vstup v platnost se ale může po úterním rozhodnutí soudu výrazně protáhnout.

Země unie také trvají na tom, že s Brity začnou jednat o podobě vzájemných vztahů po brexitu až poté, co bude na stole jasná dohoda o vypořádání "rozvodu".

EU například chce, aby Londýn zaplatil všechny své finanční závazky, které už dřív slíbil například v rámci evropského rozpočtu. To je pro Česko důležité hlavně kvůli čerpání evropských fondů.

Unie trvá také na tom, aby Britové respektovali práva Evropanů, kteří v Británii žijí a pracují. Podle odhadů se to týká více než tří milionů lidí, z toho necelých 40 tisíc Čechů.

Naopak zhruba milion Britů žije v jiných zemích unie a i oni mají mít jistotu, že o svá práva nepřijdou.