Když vjel útočník vypůjčenou dodávkou do davu na ulici La Rambla v centru Barcelony, byla zrovna Tereza Kručinská na své pravidelné hodině španělštiny nedaleko pláže Barceloneta.

Nemohla se vrátit domů, protože její byt leží přímo na rušném bulváru.

Centrum města, které je jindy plné turistů a návštěvníků barů či restaurací, ve čtvrtek v noci utichlo. Ulice sice zaplnily policejní hlídky, ale život v katalánském městě běží druhý den po útoku jako obyčejně.

"Když jsem byla ráno běhat, bylo to jako jakýkoliv jiný den," popsala Tereza Kručinská atmosféru v Barceloně den po teroristickém útoku.

Jak to v Barceloně vypadá dnes, den po útoku?

Bydlím přímo na La Rambla a vidím z balkonu, že třída už je normálně otevřená. Nejsou tu žádné policejní zábrany, ale policisté ano. Je vidět, že bezpečnostní opatření stále pokračují. Na ulicích je více policistů.

Jak se chovají lidé? Neodjíždějí raději pryč z města?

Na první pohled se mi zdá, že lidí je tu méně. V ulicích trochu ubylo i turistů. Ale těžko říct, čím to doopravdy je.

Já se turistickým místům obvykle vyhýbám. Když jsem ale byla ráno běhat, vypadalo to jako v jakýkoliv jiný den.

Moje paní domácí, u které bydlím, nicméně včera v noci raději ani nepřišla spát domů. Nechtěla to vidět. Ale nemyslím si, že by to tak dělala většina lidí.

Potkala jste nějaké Čechy?

S Čechy nejsem v kontaktu, ale myslím, že jsou na tom teď stejně jako já. Musela jsem odpovídat na spoustu esemesek a telefonátů, dát všem vědět, že jsem v pořádku.

Někteří lidé mě dokonce vybízejí, abych se okamžitě vrátila do Česka.

Kde jste byla včera odpoledne, když k útoku na La Rambla došlo? A jak jste se o něm dozvěděla?

Byla jsem v parku kousek od nemocnice u pláže, kam jsem šla i dnes ráno běhat, ale docela daleko od místa útoku. Měla jsem zrovna hodinu španělštiny a mému učiteli pořád pípaly esemesky na telefonu, až to nevydržel a musel se podívat. Pak mi oznámil, co se stalo.

V tu chvíli jsem už i já měla asi milion nepřijatých hovorů a zpráv.

Kontaktoval vás jako turistku v Barceloně nějaký český úřad?

Ne, ale to je tím, že jsem se neregistrovala do systému ministerstva zahraničí. Nedělám to, když cestuji po Evropě. Kdyby se mi něco stalo, kontaktovala bych ambasádu.

Místní úřady včera zveřejnily telefonní číslo, na které se lidé mohli obrátit. Ale to je myslím pro české turisty zbytečné, protože tam budou komunikovat zejména ve španělštině.

Jak včera zareagovaly úřady a policie? Byly podle vás profesionální?

Je to asi dané tím, kde jsem byla, nevracela jsem se zpátky domů hned. Ale když jsem se vrátila někdy po jedenácté večer, tak v tu chvíli už všechno fungovalo tak, jak má.

Můžeme se ale ptát, jak dobře byl zabezpečený tak strašně vytížený bulvár, jakým La Rambla je, proti útokům, které se bohužel v dnešní době ve velkých městech čekat dají.

Kamarádi mi říkali, že tam většinou stojí policejní dodávky. Ale já jsem tam v době útoku nebyla, takže nevím, jak to probíhalo.

Ale potom policejní opatření fungovala dobře. Velká část oblasti byla večer úplně uzavřená a do uzavřené zóny eskortovali policisté jen rezidenty. Za tu pásku se člověk dostal jen s policejním doprovodem.

Já jsem měla štěstí, že bydlím v části ulice, která nebyla uzavřená. Můj byt byl asi 20 metrů od policejní pásky.

Co jste včera prožila? Panovala ve vašem okolí panika?

Já jsem žádnou paniku nezažila, protože jsem byla dostatečně daleko. Na pláži Barceloneta kolem mě lidé kontrolovali telefony, řešili to, bavili se o tom, ale nijak zásadně to nenarušilo běžný provoz.

Později večer, když jsem se vrátila domů na La Rambla, byly všechny podniky z bezpečnostních důvodů zavřené, stejně jako výstupy metra.

Ale i dál po městě podniky zavíraly, protože jejich provozovatelé jednoduše nechtěli mít v den útoku otevřeno.

Tohle je přitom hodně rušná čtvrť. Je tu hodně barů a lidí a v noci tu bývá opravdu velký hluk. Lidé se vracejí z večírků třeba ve čtyři ráno. Včera v noci tu bylo ale úplné ticho. Jediné, co jsem slyšela, byly rozhovory lidí s policisty, když se jich ptali na cestu a úklidové práce.