Evropa si zatím v boji s migrační krizí podle německé kancléřky Angely Merkelové nesplnila své domácí úkoly. Země Evropské unie by podle Merkelové měly prokázat větší solidaritu s Itálií a s Řeckem, které zasáhl největší nápor uprchlíků a migrantů. Pokud je ostatní státy nechají na holičkách, bude to podle kancléřky mít „vážné důsledky pro budoucnost“.

Merkelová neřekla, co má konkrétně na mysli. Kandidát německých sociálních demokratů v blížících se parlamentních volbách Martin Schulz požaduje, aby ty země, které odmítají uprchlíky přijímat, dostaly z příštího evropského rozpočtu, jenž bude platit po roce 2020, výrazně méně dotací. Merkelová spojování migrace a evropských rozvojových fondů, ze kterých čerpají země jako Česko, odmítla.

Německo patřilo k zemím, které předloni prosadily zavedení povinných kvót na přerozdělování uprchlíků. Na základě kvót měly běžence, především Syřany, přijmout z Itálie a z Řecka ostatní státy EU. Česko tak mělo přijmout zhruba 2500 lidí.

Česko ale zatím přijalo jen 12 uprchlíků a vláda nedávno rozhodla, že už se na systému nebude podílet. Evropská komise kvůli tomu Česku, a taky Polsku a Maďarsku, hrozí žalobou u Soudního dvora EU v Lucemburku.
Celkem si státy unie měly podle kvót z Itálie a z Řecka do letošního září přerozdělit 120 tisíc uprchlíků. To se podle všeho nepodaří naplnit. Svou kvótu zatím nesplnilo ani Německo, ale na rozdíl od jiných zemí už na základě ní přijalo několik tisíc lidí.

Merkelová dnes taky zopakovala, že by země EU měly udělat vše pro zastavení proudu migrantů, kteří přes Libyi míří do Itálie. Státy unie včetně Česka podporují výcvik a vystrojení libyjské pobřežní stráže, která by měla zastavovat lodě s migranty ještě v libyjských vodách. Chtějí taky zlepšit ostrahu libyjských hranic, aby do země nepřicházeli migranti z jiných afrických zemí.

Počet lidí, kteří připluli z Libye do Itálie, za poslední dva měsíce výrazně klesl. Podle Říma je to dokladem toho, že opatření, jako je posílení libyjské pobřežní stráže, začínají fungovat.

Z Libye do Evropy v drtivé většině neproudí uprchlíci prchající před válkami, ale ekonomičtí migranti, kterým v jejich zemích nehrozí bezprostřední nebezpečí. Jde hlavně o občany Nigérie, Bangladéše, Guiney nebo Pobřeží slonoviny. Ti vesměs v Evropě nemají nárok na azyl.

Tím se současná situace liší od uprchlické krize, která v letech 2015 a 2016 zasáhla Řecko, do něhož přišlo přes Turecko víc než milion žadatelů o azyl. Velká část z nich byli Syřané, kteří prchali před tamní občanskou válkou. Od loňského března, kdy země EU uzavřely dohodu s Tureckem, už do Řecka přichází jen minimum běženců.

Merkelová před dvěma lety umožnila příchod stovek tisíc těchto lidí do Německa. Na dnešní tiskové konferenci opět zdůraznila, že to bylo správné rozhodnutí, které zabránilo humanitární katastrofě. Zároveň opět prohlásila, že se jednalo o mimořádnou událost, která se už nesmí opakovat.