Výrobci aut spojili síly s některými vládami a podařilo se jim zmírnit požadavky na to, kolik "čistých" aut mají prodávat. Evropská komise tak ve středu nakonec navrhla, aby kvóty na prodej elektromobilů, hybridů a dalších vozů s nízkými emisemi byly jen dobrovolné.

Podle středečního návrhu by měly automobilky od roku 2030 prodávat aspoň 30 procent čistých aut. Nejde ale o závaznou kvótu, jen o doporučení. Brusel zároveň přišel s nápadem, jak firmy povzbudit, aby se do výroby elektrických aut, hybridů nebo vozů na vodík skutečně pustily – čím víc těchto aut dodají na trh, o to mírnější cíle na emise vozů se standardním pohonem budou muset splňovat.

Automobilky mají podle středečního návrhu snížit průměrné emise oxidu uhličitého u svých vozů se standardním motorem do roku 2030 o 30 procent oproti stavu, který nastane v roce 2021. To znamená, že jejich benzinová auta budou moci mít spotřebu jen necelé tři litry na 100 kilometrů. U dieselových vozů by spotřeba mohla jen těsně přesáhnout dva litry.

"Automobilky můžou tak přísné normy na snížení emisí splnit jen tehdy, pokud zvýší produkci elektrických a dalších čistých aut," řekl HN zdroj z Evropské komise.

Zmiňovaná velmi nízká průměrná spotřeba paliva vyráběných modelů vyplývá ze středečního návrhu komise: ta chce, aby emise oxidu uhličitého výrobci snížili v průměru o 30 procent oproti stavu k roku 2021, kdy mají jejich vozy v průměru produkovat maximálně 95 gramů oxidu uhličitého na kilometr. Aby středeční návrhy začaly platit, musí je nejdřív schválit členské země Evropské unie a Evropský parlament.

Komise nechává zcela na svobodné volbě výrobců, jak navrhovaný cíl snížení emisí splní. Motivuje je ale k tomu, aby se vydali cestou výroby čistých aut – když jich v roce 2030 prodají aspoň 30 procent, budou moci limit na maximální množství emisí u vozů se spalovacími motory překročit až o pět procent. A, jak už bylo řečeno, bez toho, aby se vrhly na produkci elektromobilů a dalších čistých aut, firmy nejspíš přísný cíl ani splnit nezvládnou. 

"V Evropě se musíme vyhnout tomu, co se stalo Nokii nebo Kodaku," vyzývá místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič v narážce na firmy, které ve své oblasti dlouhá léta dominovaly, ale poté je smetla konkurence, protože zaspaly při vývoji nových technologií. Podle Šefčoviče teď podobné výzvě čelí i evropský automobilový průmysl. Do vývoje elektroaut se už naplno pustila americká firma Tesla nebo čínské automobilky. Evropa za nimi zatím zaostává. Automobilový průmysl přitom v zemích EU zaměstnává 12 milionů lidí.

Brusel zároveň odmítá, že by se snahou prosadit čistá auta svévolně vměšoval do fungování trhu. Návrh předkládá proto, že od zemí EU dostal za úkol přijít s řešením, které by omezilo emise škodlivých plynů z dopravy. Ta je jedním z největších znečišťovatelů ovzduší.

Ve městech v EU kvůli znečištění podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí každý rok předčasně zemře přes 450 tisíc lidí. Velká města, například Paříž nebo Madrid, se proto do budoucna chystají zakázat vjezd autům s dieselovými motory. Británie od roku 2040 zakáže prodej všech aut s benzinovým a dieselovým motorem. 

Podle původních úvah měly být kvóty na prodeje čistých aut povinné. Proti tomu ale intenzivně lobbovaly hlavně německé automobilky, především Volkswagen, tvrdí deník Süddeutsche Zeitung. Přidala se k nim i německá vláda. Dobře informovaný zdroj HN potvrdil, že proti závazným kvótám se v Evropské komisi postavila i česká eurokomisařka Věra Jourová.

"Upozorňovala na to, že není možné od automobilek požadovat povinnou výrobu elektromobilů, když není jisté, jestli bude pro tato auta k dispozici dostatek dobíjecích stanic," uvedl zdroj.

Pro elektromobily je teď v zemích EU k dispozici 200 tisíc stanic, ale podle odhadů jich do roku 2020 bude potřeba až čtyřnásobek. Komise proto členským státům na jejich budování nabízí 800 milionů eur, tedy přes 24 miliard korun. Tyto peníze mají přitáhnout i soukromý kapitál.

Automobilky působící v Česku, které HN oslovily, obecně tvrdí, že cíle dostat na silnice čistší vozy podporují. Škoda Auto zdůraznila, že do budoucna chce dosáhnout, aby každé čtvrté auto, které prodá, bylo buď elektrické, nebo hybrid. Napřesrok představí první Škodu Superb ve verzi plug-in hybrid, což je hybridní auto, jehož baterie lze dobít ze zásuvky. Do roku 2025 Škodovka připravuje uvedení čistě elektrických modelů. Firma Hyundai zase zdůrazňuje, že "byla první, kdo spustil sériovou výrobu aut s vodíkovým pohonem" a je pro jakékoliv "realistické výzvy".

Závazné kvóty na čistá auta odmítá Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA). "To, jak lidé přijímají auta s těmito pohony, se v rámci EU výrazně liší," sdělilo sdružení HN.

Upozornilo, že elektrické vozy jdou vzhledem k vyšší ceně výrazně víc na odbyt v bohatších státech, které na jejich nákup navíc často poskytují dotace.

Ty ale zhruba rok fungují například i na Slovensku. Lidé tam při nákupu elektrického auta dostanou dotaci pět tisíc eur, tedy skoro 130 tisíc korun. 

Česko žádné dotace na nákup aut s alternativními pohony pro fyzické osoby nezavedlo. Žádat o ně můžou jen obce a kraje. Podle údajů ministerstva životního prostředí stojí elektromobil o 200 až 300 tisíc korun víc než srovnatelné auto s klasickým motorem. 

Komise zdůrazňuje, že v roce 2030, kdy mají její návrhy začít platit, bude situace díky technologickému vývoji nejspíš jiná. Šefčovič navíc tvrdí, že podle jeho informací chtějí některé evropské automobilky svá elektrická auta nabízet za cenu vozů se spalovacími motory.