Evropská komise v pondělí zahájila řízení s Varšavou kvůli zákonu o Nejvyšším soudu, které může skončit před evropským soudem. Pravidla, která mohou už v úterý způsobit odchod 27 ze 72 soudců, podle názoru komise podkopávají nezávislost soudnictví a Polsko tak porušuje unijní smlouvy.
Varšava má měsíc na reakci, uvedla komise. Její pondělní krok neblokuje začátek účinnosti polské novely zákona o Nejvyšším soudu, která snižuje pro jeho soudce věk odchodu do důchodu ze 70 na 65 let a která začne platit 3. července.
Reakce politiků z polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) na toto rozhodnutí svědčí podle listu Gazeta Wyborcza o odhodlání Varšavy v tomto sporu neustoupit.
"To, že nás napadají (v EU), se děje na nátlak či žádost opozice," usoudil místopředseda dolní komory parlamentu Ryszard Terlecki při setkání s voliči. "Slyšeli jste, jak (opoziční politici) jezdí do Bruselu a jak tam žebrají, aby Evropská komise donutila Polsko k ústupkům. Ale neustoupíme," prohlásil podle televize TVN 24.
Soudci budou mít možnost požádat hlavu státu o prodloužení svého funkčního období.
Zákon nestanoví žádná kritéria ani možnost soudního přezkumu rozhodnutí prezidenta, který může mandát prodloužit o tři roky s možností jedné další obnovy.
Podle názoru komise tak polská strana neplní své povinnosti z unijních smluv, které se týkají principu nezávislosti soudnictví a principu neodvolatelnosti soudců.
Novely zákona o polském Nejvyšším soudu se týká dialog o ohrožení právního státu, který už měsíce vede Evropská komise s polskou vládou strany Právo a spravedlnost. Reakce polské strany na výhrady však nebyla uspokojující, uvedla v pondělí EK s tím, že Polskem navržené řešení ve formě konzultací s národní soudcovskou radou není dostatečné.
Pondělní dopis s žádostí o informace, na který má Varšava odpovědět do měsíce, je prvním stupněm řízení pro nesplnění povinnosti, které státu plynou z unijního práva. Věc může skončit až před unijním soudem, který může rozhodnout o finančním postihu. V naprosté většině případů ale tato řízení skončí dříve, než se k evropskému soudu dostanou.
Evropská komise loni na konci prosince po měsících neúspěšného politického dialogu s Polskem o různých aspektech soudní reformy předala věc členským zemím. Polsko už na Radě pro všeobecné záležitosti minulé úterý absolvovalo slyšení, kdy jeho ministr odpovídal na otázky svých kolegů z dalších států unie.
Komise v pondělí připomněla, že při tomto slyšení nedalo Polsko najevo, že by její obavy hodlalo nějak uspokojivě řešit.
V určité chvíli budou muset země jednomyslně rozhodnout, zda je v Polsku právní stát systematicky ohrožen - a Maďarsko už oznámilo, že Varšavu podpoří.
Komise tak posunula dál dosud nikdy nepoužitý postup podle sedmého článku unijních smluv, na jehož konci může být teoreticky Polsko zbaveno hlasovacích práv v Radě EU. V pondělí zahájené řízení pro nesplnění povinnosti s tímto postupem nesouvisí, odehrává se paralelně.
Právní stát ve střední Evropě v ohrožení
Právní stát ve střední Evropě v ohrožení
