Evropská komise (EK) žaluje Polsko u unijního soudu kvůli přijetí zákona o polském Nejvyšším soudu. Ten podle komise porušuje zásadu nezávislosti soudnictví. Oznámila to v pondělí mluvčí komise. Komise zároveň žádá soud EU, aby žalobu projednal ve zrychleném řízení a aby v souvislosti s žalobou nařídil předběžná opatření.

Nový polský zákon o Nejvyšším soudu snižuje důchodový věk soudců ze 70 na 65 let. Kvůli tomu by 27 ze 72 soudců Nejvyššího soudu hrozilo, že budou nuceni odejít do důchodu, připomněla dnes komise. Toto opatření se týká i první předsedkyně soudu, jejíž šestiletý mandát stanovený polskou ústavou by byl předčasně ukončen.

Cílem předběžných opatření, o jejichž přijetí soud nyní komise žádá, tak je rozhodnutí o pozastavení platnosti těch částí zákona, které se týkají režimu odchodů do důchodu, a zajištění toho, že soudci, kterých by se věc dotkla, by mohli nadále normálně pracovat. Třetím opatřením by měla být nemožnost jmenovat nové soudce na místa těch, kteří by měli předčasně odejít do důchodu, včetně vedení soudu.

Komise se domnívá, že "polský zákon o Nejvyšším soudu je neslučitelný s právem unie, protože oslabuje zásadu nezávislosti soudnictví, včetně zásady neodvolatelnosti soudců".

"Chtěli bychom, aby ti, kterých se zákon dotýká, mohli dál plně provádět své soudcovské povinnosti. O to jsme požádali, nyní je na soudu, zda o takovém předběžném opatření rozhodne," vysvětlila mluvčí. Rychlost, s jakou bude soud jednat, neuměla Andreevová odhadnout. Připomněla ale, že sama komise s částmi řízení pro nesplnění povinnosti, které žalobě předcházely, postupovala rychlým tempem. O možnosti žaloby komise diskutovala už minulou středu, připustila dnes mluvčí.

Na začátku letošního července poslala unijní exekutiva polským orgánům výzvu týkající se zákona o Nejvyšším soudu a v polovině srpna pak řízení pro porušení povinnosti posunula do druhé fáze. Odpověď polských orgánů v obou případech obavy komise nerozptýlila.

Evropská komise už řadu měsíců bezvýsledně vede s Polskem dialog o stavu právního státu v zemi v souvislosti s tamní justiční reformou. Koncem loňského roku také poprvé využila postup podle sedmého článku unijní smlouvy a vyzvala členské země EU, aby se stavem vlády práva v Polsku zabývaly. Státy, které ve věci absolvovaly už dvě slyšení na jednání Rady pro všeobecné záležitosti, mohou teoreticky rozhodnout až o pozastavení hlasovacích práv země v EU. Řízení před unijním soudem s tímto postupem přímo nesouvisí.