Nově zvolený ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí na slavnostní schůzi parlamentu složil prezidentskou přísahu a bezprostředně po své inauguraci poslancům oznámil, že sněmovnu rozpouští.

Ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman poté před novináři oznámil, že ve středu po zasedání vlády podá demisi. Při ohlášení své demise vybídl nového prezidenta k převzetí veškeré odpovědnosti za další vývoj v zemi.

"Ukrajinský prezident dnes skládal přísahu. V inauguračním projevu řekl, že by vláda měla odstoupit. Myslím, že víte, že (na Ukrajině podle ústavy) vláda podává demisi nově zvolenému parlamentu, a ne nově zvolenému prezidentovi. Nicméně jsem se za sebe rozhodl podat demisi hned po dalším zasedání vlády ve středu," řekl Hrojsman podle webu listu Ukrajinska pravda.

"Navrhl jsem prezidentovi a parlamentu, abychom společně vypracovali novou agendu a velice rychle začali přijímat rozhodnutí, která posílí Ukrajinu. Prezident si zvolil jinou cestu. Soudím, že dnešními prohlášeními přijal na sebe veškerou odpovědnost vůči budoucím hrozbám, které jsou na pořadu dne," dodal premiér podle agentury Interfax-Ukrajina na tiskové konferenci.

Zelenskyj řekl rovněž, že během dvou měsíců uvolní z funkce ministra obrany, šéfa tajné služby SBU a generálního prokurátora.

Na inauguraci přišel Zelenskyj pěšky, v projevu si vymínil, že v úřadech nebudou viset jeho portréty.

Rozpuštěním jednokomorové sněmovny půl roku před řádnými volbami si chce Zelenskyj podle kyjevských médií zajistit podporu parlamentu, v němž nyní nemá prakticky žádné stoupence. Záměrem rozpustit parlament se netajil už před pondělní inaugurací.

Jeho strana Sluha národa vznikla těsně před dubnovými prezidentskými volbami, v nichž Zelenskyj drtivě porazil dosavadní hlavu státu Petra Porošenka.

Nejsilnější ukrajinská parlamentní strana Blok Petra Porošenka podle první reakce nehodlá zpochybnit právo Zelenského na vyhlášení mimořádných parlamentních voleb a jeho krok přijala s pochopením. Novinářům to v Kyjevě řekl místopředseda její parlamentní frakce Ihor Kononěnko. Právo Zelenského na rozpuštění parlamentu uznává i strana Vlast expremiérky Julije Tymošenkové a další opoziční formace.

Poslanci se záměru Zelenského do poslední chvíle bránili, podle kyjevských médií chtěli oddálit datum inaugurace tak, aby nový prezident nejzazší termín pro rozpuštění parlamentu, daný ústavou, nemohl stihnout. Posledním pokusem zablokovat mimořádné volby byl cíleně zorganizovaný rozpad vládní koalice. Dosud vládní strana Lidová fronta z ní formálně odešla v naději, že v době nezbytné pro formování nové vládní většiny Zelenskyj parlament nerozpustí.

Nový prezident ale jednokomorovou sněmovnu rozpustil jen několik okamžiků po uvedení do úřadu. Podle Kononěnka na to má plné právo, protože Ukrajina "je přece právní stát". I Lidová fronta, která bude mít v mimořádných volbách jen minimální šance na úspěch, se rozpuštění sněmovny nebrání. Parlamentní frakce strany Vlast oznámila, že Zelenského rozhodnutí plně respektuje, nebylo neočekávané. Rozpad vládní koalice bylo podle opozice jen "absurdní divadlo".

Samotné ohlášení z parlamentní tribuny k rozpuštění sněmovny nestačí, upozorňují znalci ukrajinské ústavy. Zelenskyj musí vydat příslušný dekret, po jehož zveřejnění začne běžet dvouměsíční lhůta. Během ní musí ústřední volební komise volby zajistit. Za pravděpodobný termín hlasování média označují druhou polovinu července.

Za svůj hlavní úkol Zelenskyj v inauguračním projevu označil zastavení palby na východě země, kde proti sobě stojí ukrajinská armáda a proruští separatisté. Bývalý herec, považovaný mnohými za politického outsidera, prohlásil, že k dialogu s Moskvou může dojít jen v případě, že Rusko Ukrajině vrátí okupovaná území a zajistí návrat válečných zajatců. Nový prezident vyzval k návratu do vlasti Ukrajince, které válka vyhnala z domovů.

Ceremoniálu bylo přítomno na padesát zahraničních delegací a bývalí ukrajinští prezidenti Leonid Kravčuk, Leonid Kučma, Viktor Juščenko a Porošenko.

Zelenskyj si podle ukrajinských novinářů dal záležet na tom, aby posílil image skromného, lidového a spravedlivého prezidenta. Na inauguraci přišel pěšky, cestou do parlamentu se zdravil s občany, nebránil se ani selfie.

V projevu požádal zaměstnance veřejných institucí, aby v kancelářích nevyvěšovali jeho portrét. "Občané jsou unaveni zkušenými, systémovými a nadutými politiky, kteří za 28 let (nezávislosti) vytvořili zemi neomezených možností tunelování a pašalíků. Vybudujeme stát jiných možností, kde si budou všichni před zákonem rovni, kde budou pravidla hry pro všechny stejná," slíbil prezident.

Zelenskyj v projevu tvrdě kritizoval ukrajinskou vládu. "Nechápu, upřímně řečeno, naši vládu, která jen rozhazuje rukama a říká, že nemůže nic dělat. Není to pravda. Může vzít kus papíru a pero a uvolnit místo těm, kdo budou myslet na budoucí pokolení, a ne na budoucí volby. Myslím, že lidé by to ocenili," konstatoval.

Nový prezident pak v emotivním projevu popsal své představy o budoucnosti země: "Musíme se stát Islanďany ve fotbalu, Izraelci v obraně rodné země, Japonci v technologiích, Švýcary v umění žít šťastně vedle sebe. Naším prvním úkolem je zastavení palby na Donbasu... Bude-li to zapotřebí, jsem připraven obětovat svou funkci, aby byl nastolen mír."

Obyvatele Donbasu Zelenskyj oslovil ve svém i jejich rodném jazyce, tedy v ruštině. Řekl jim, že pro ostatní Ukrajinu "nejsou cizinci", že Krym a Donbas je ukrajinská země. "Ztratili jsme nejen území, ale hlavně lidi," upozornil prezident. Dodal, že je připraven "k obtížným a nepopulárním rozhodnutím".

Rozhodnutí o rozpuštění parlamentu dává ukrajinské Nejvyšší radě nanejvýš poslední dva měsíce na její práci. Do šedesáti dnů musí být podle ústavy vypsány nové mimořádné volby.

Nový prezident v pondělí poslancům poradil, aby tuto dobu využili k přijetí důležitých zákonů, mezi které zařadil zrušení poslanecké imunity, zpřísněný postih nezákonného obohacování a nový volební zákon. Během dvou měsíců by měli být také podle Zelenského vyměněni ministr obrany, šéf tajné služby SBU a generální prokurátor, kteří už většinou novému prezidentovi své posty nabídli. Jejich odchod ale musí parlament schválit.

Na Ukrajině platí smíšený parlamentně-prezidentský systém, který dává hlavě státu právo jmenovat se souhlasem parlamentu šéfy silových rezortů - ministra zahraničí a obrany, šéfa kontrarozvědky a generálního prokurátora.