Rusko má za sebou prezidentské volby, staronového prezidenta a analytici už začínají odhadovat, co Putinovo znovuzvolení  zemi i zahraničí přinese. Zrekapitulujme si nyní v sedmi bodech nejdůležitější momenty tohoto hlasování.

1. Putin splnil očekávání a jasně zvítězil

Úřadující ruský premiér v prezidentských volbách získal přes 63 procent hlasů a daleko za sebou nechal další kandidáty. Druhý Gennadij Zjuganov dosáhl na 17,18 procenta hlasů, třetí Michail Prochorov pak 7,77 procenta hlasů.

2. Putin ztrácí střední třídu

Nejlépe si podle oficiálních výsledků Putin vedl na venkově a paradoxně také v oblasti neklidného severního Kavkazu.

Nejhorší výsledek oproti tomu zaznamenal ve volebních okrsích se silným zastoupením střední třídy: Moskvy, Petrohradu a Kaliningradského výběžku.

3. Překvapení Prochorov

Miliardář a politický nováček skončil díky masivním investicím do předvolební kampaně na velmi překvapivém třetím místě.

V rámci celého Ruska sice získal pouhých 7,7 procenta hlasů, ale ve velkých městech, jako jsou Moskva či Petrohrad, získal přes 20, respektive přes 15 procent hlasů. Byl to on, kdo Putinovi přebral velkou část středostavovských voličů.

4. Nespravedlivá předvolební kampaň

Představitelé pozorovatelské mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci (OBSE) označili předvolební kampaň za jeden z největších problémů voleb. Upozornili, že státní média před hlasování informovala hlavně o Putinovi.

Podrobnou infografiku volebních výsledků podle regionů naleznete ZDE.

V Rusku podle nich nešlo o opravdové politické klání a kvůli zneužívání vládních zdrojů nebylo pochyb o tom, kdo vyhraje. "Ve volbách jde o to, že jejich výsledek má být nejistý. V případě Ruska tomu tak nebylo," uvedl šéf mise OBSE Tonino Picula.

5. Nejasnosti při sčítání hlasů

Instalace kamer do volebních místností sice pomohla odhalit některé podvody, ale zahnat veškerá podezření ani zdaleka nedokázala. Domácí i mezinárodní pozorovatelé upozornili na časté "přehmaty" po uzavření volebních místností, například při počítání hlasů.

OBSE samotný průběh hlasování ohodnotila kladně, nicméně výhrady má k tomu, jak se ve skoro třetině volebních obvodů hlasy sčítaly. Spolu se zástupci Rady Evropy také vyzvala ruské úřady k tomu, aby vyšetřily údajná porušování volebních zákonů.

Ruská opozice volby pokládá za nelegitimní, naopak podle vládního tábora byly volby "nejpoctivější" v dějinách.

6. Nejistá budoucnost

Analytici se shodují v tom, že Putinova pozice je i přes drtivé volební vítězství oproti dřívějšku oslabena. Opozice hned na pondělí ohlásila konání první masové demonstrace.

Jádrem odporu bude do budoucna nově vzniklá střední třída, která je již materiálně dostatečně zajištěna a žádá transparentnější, méně zkorumpovanou politiku. Objevují se i dohady, že Putin svůj nový šestiletý mandát nedoslouží až do konce.

7. Putin dotahuje Brežněva

Pokud počítáme i období 2008-2012, vládne Putin Rusku už dvanáctým rokem. Pokud se mu podaří vydržet ve funkci ruského prezidenta dalších šest, možná dvanáct let, předstihne v pomyslném žebříčku nejdéle sloužících novodobých ruských vládců druhého Leonida Brežněva.

Ten vydržel v čele Sovětského svazu celých 18 let. Kdyby se chtěl dostat na úroveň prvního Stalina, musel by zůstat v čele země celkem 31 let.

8. Střídání stráží s Medveděvem

Současný prezident Dmitrij Medveděv podle očekávání podpořil ve volbách Vladimira Putina a jeho mandát skončí letos v květnu. Poté se má stát předsedou nové vlády.

Spekuluje se, že jeho hlavním úkolem bude fungovat jako prostředník při vyjednávání mezi Putinem a demonstranty. Už v pondělí Medveděv učinil vůči opozici vstřícný krok a oznámil, že nechá u soudu přezkoumat kauzu "Putinova" vězně Michaila Chodorkovského.