Staronový ruský prezident Vladimir Putin v pátek pokračuje ve své první zahraniční cestě po květnovém nástupu do funkce návštěvou Německa a Francie. V Berlíně se setká s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a v Paříži se svým rovněž novým protějškem Francoisem Hollandem.
V poledne čeká Putina přijetí s vojenskými poctami, po kterém bude s Merkelovou následovat tisková konference. Hovořit by měl Putin rovněž s německým prezidentem Joachimem Gauckem.
Večer zamíří Putin ještě do Paříže, kde má v plánu pracovní večeři s Francoisem Hollandem.
Jednat by se mělo především o hospodářské spolupráci, ale také o konfliktu v Sýrii. Francois Holland se nechal slyšet, že se pokusí Rusko přesvědčit, aby neblokovalo vojenskou intervenci proti Damašku.
O prvním cíli Putinovy zahraniční cesty po návratu do Kremlu se dlouho spekulovalo. Původně plánovanou návštěvu květnového summitu skupiny G8 v americkém Camp Davidu prezident odvolal, do sousedního Kazachstánu za sebe poslal premiéra Dmitrije Medveděva.
Věrný přítel Bělorusko
Putin v rámci své cesty navštívil ve čtvrtek nejprve Bělorusko, kde jednal s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Volba Minska podle ruských médií vycházela z preferencí ruské zahraniční politiky, v nichž na prvním místě stojí postsovětský prostor a "blízké zahraničí".
Putin s Lukašenkem na schůzce jednali mimo jiné o ekonomických záležitostech a nové půjčce, kterou by měla Moskva Minsku poskytnout.
"Bělorusko zůstává věrným přítelem Ruska," prohlásil Lukašenko po schůzce s ruskou hlavou státu. Také řekl, že s pomocí Moskvy získá jeho země brzy "nejmodernější jadernou elektrárnu na světě". Svůj první nukleární energetický komplex i přes velké protesty Litvy plánuje Bělorusko postavit nedaleko hranic s touto unijní zemí.
Ruský tisk v dnešních komentářích soudí, že návratem Vladimira Putina do Kremlu zřejmě skončila i krize v rusko-běloruských vztazích, vyhrocených v éře Putinova předchůdce Dmitrije Medveděva.
Vládní deník Rossijskaja gazeta vypočítal, jaké výhody Bělorusku spojenectví s Ruskem přináší: za tisíc metrů kubických ruského plynu platí jen 160 místo 400 dolarů, což Minsku umožňuje uspořit okolo dvou miliard dolarů. Dalších deset miliard Moskva poskytne na výstavbu jaderné elektrárny, jejíž první blok má být spuštěn v roce 2017.
