Na třináct let moskevský soud poslal do vězení bývalého vysokého důstojníka vojenské rozvědky Vladimira Kvačkova, kterého shledal vinným z přípravy vojenského převratu.
Kvačkov podle rozsudku verboval příslušníky ruské armády k ozbrojenému povstání a šířil mezi nimi protivládní propagandu. Jeho komplic Alexandr Kiselev byl odsouzen na 11 let.
Plukovník podle rozsudku v Moskvě, v Petrohradu, v Samaře a v několika dalších městech organizoval bojové skupiny, s jejichž pomocí chtěl v zemi provést převrat.
K převratu mělo dojit v roce 2010, kdy chtěl Kvačkov obsadit objekty ministerstva obrany a tajné služby FSB. Jeho skupina byla ozbrojena a vycvičena, akci ale zmařil jeden z Kvačkovových mužů, který plán vyzradil.
Kvačkov přípravu puče odmítá. Označuje se za ruského nacionalistu a tvrdí, že cvičil bojové skupiny a partyzánské oddíly ve vlasteneckém duchu k "odražení cizí agrese".
Kvačkov se dostal na stránky ruských médií už v roce 2005, kdy byl hlavním obviněným v kauze útoku na tvůrce ruského privatizačního programu Anatolije Čubajse.
Přední ruský ekonom tehdy unikl kulkám útočníků jen o vlásek. Kvačkov ale od soudu vyvázl bez trestu a stát mu naopak za způsobenou újmu musel vyplatit téměř půl milionu rublů. Rozsudek je zatím nepravomocný, hned po jeho vyhlášení se obžalovaný odvolal.
