Rusko nabídne Ukrajině ekonomické projekty za miliardy dolarů, jestliže se nepřiblíží Evropské unii a nepodepíše s ní na konci listopadu asociační dohodu. Spolupráce by se mohla týkat energetiky, leteckého průmyslu i kosmonautiky, uvedl podle agentury RIA Novosti poradce prezidenta Vladimira Putina Sergej Glazjev.

Moskva podle něj plánuje nabídnout Kyjevu projekty, které "významně zvýší kapacitu ukrajinské ekonomiky, která se stane více různorodou, vědecky podloženou a stabilní".

Velké plány podle Glazjeva existují zejména v jaderné oblasti. "Země bude moci vyrábět palivové tyče pro své jaderné elektrárny s využitím ruských technologií," uvedl Putinův poradce. Navýší se ale i spolupráce v letectví či kosmonautice. Rusko a Ukrajina by například mohly společně vyrábět letouny Antonov.

Již v srpnu poradce ruského prezidenta prohlásil, že podepsání dohody s EU bude pro Ukrajinu "sebevražedné". Vyvolá totiž okamžité zpřísnění celních pravidel pro zboží putující do Ruska.

Na začátku října pak zase předpověděl, že po sblížení s Evropou stihne Kyjev rána za ranou – už příští rok bude prý muset Ukrajina vyhlásit státní bankrot, padne vláda a následovat budou těžké sociální otřesy.

Kyjev hodlá uzavřít smlouvu o přidružení k EU – a s ní i dohodu o zóně volného obchodu – na summitu států Východního partnerství 28. a 29. listopadu ve Vilniusu. Rusko tento záměr tvrdě kritizuje a dává nepokrytě najevo, že sblížení Ukrajiny s Bruselem se negativně odrazí na úrovni rusko-ukrajinského obchodu.

Moskva Ukrajině nabízí, aby se místo integrace s EU zapojila do bezcelní zóny s Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem. Prezident Viktor Janukovyč ruské vábení odmítá, souběžné členství v obou celních uniích není technicky možné.

Ukrajinská veřejnost vidí lepší perspektivu v celním svazku s EU. Vytvoření zóny volného obchodu, které je součástí asociační dohody s EU, schvaluje 47 procent Ukrajinců, celní svazek s Moskvou jen 34 procent. Pětina dotázaných nemá jasný názor, ukázal průzkum, jehož výsledky byly zveřejněny v říjnu.