Rozkaz zněl jasně. V Moskvě nesmí na plánované pompézní oslavy 70. výročí porážky nacistického Německa zůstat jediný nacistický symbol. Jenže vládní plán se zvrhl a knihkupci ve strachu z inspekcí z pultů stahují i román, jehož obsah je všeobecně chápaný jako silně antifašistický. V Moskvě je tak nyní téměř nemožné zakoupit komiksový příběh Maus židovského spisovatele Arta Spiegelmana.

Kniha, jejíž autor originálně ztvárnil holokaust jako příběh myší a koček v rolích Židů a Němců, se knihkupcům nelíbí kvůli svastice na obálce. Její vyobrazení totiž může být v rozporu se zákonem proti propagaci fašismu, který ruská duma schválila loni v prosinci.

“Stahují tu knihu z knihkupectví, přestože se velmi dobře prodávala a na její obálku si nám dosud nikdo nestěžoval,“ sdělila agentuře AFP Varvara Gornostajevová  z vydavatelství Corpus, které komiksový román v roce 2013 uvedlo na ruský trh. Rusové dosud zakoupili asi 10 tisíc výtisků.

Podle redaktorky opozičního rádia Echo Moskvy Darii Pešikovové se tak ruská knihkupectví připravují na policejní kontroly, které očekávají před oslavami výročí konce druhé světové války. Na svém Twitteru zdokumentovala mizení knih s vyobrazenou svastikou. "Knihu Maus jsem v moskevském Domě knihy nenašla,“ napsala v jednom z příspěvků novinářka.

Podle informací AFP není kniha k dostání ani v dalších dvou největších moskevských knihkupectvích Biblio Globus a Moskva. Oslovení zaměstnanci z těchto obchodů však odmítli informaci o stahování knihy Maus oficiálně potvrdit.

Ruská duma schválila zákon proti fašistické propagandě v prosinci a ruské úřady od té doby dbají na jeho důsledné dodržování. Jak napsal britský deník Guardian, nacistický symbol hledají i v hračkářstvích nebo antikvariátech.

Stahování knihy, jež byla v roce 1992 oceněna Pullitzerovou cenou, je podle lidí, které zpovídala agentura AFP, paradoxní. “V té knize není žádná nacistická propaganda. Naopak, román Maus nese silné antifašistické poselství a určitě by měl v ruských knihkupectvích zůstat během oslav 9. května,“ uvedla Gornostajevová.

Spielgelman v knize vypráví příběh svého otce, polského Žida, který prošel několika koncentračními tábory. Kromě příběhu bývá oceňován také za zmíněné zvířecí metafory a za minimalistické výtvarné ztvárnění.