Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, podle kterého budou Rusové příští parlament volit 18. září 2016, a nikoliv v původním prosincovém termínu. Oznámil to ve středu Kreml. I následující volby by se měly konat vždy o třetí zářijové neděli.
Návrh na uspíšení voleb podala vládní strana Jednotné Rusko a kromě komunistů s ním ostatní parlamentní strany souhlasily. Námitky neměl ani ústavní soud.
Předseda sněmovny Sergej Naryškin vysvětlil snahu o uspíšení voleb tím, že by návrh státního rozpočtu na rok 2017 měli schvalovat již ti poslanci, kteří pak s rozpočtem budou dále pracovat.
Komunisté byli proti, protože podle nich bude v září nižší účast, jelikož část voličů bude ještě na dovolené. Poškodí to údajně menší strany a naopak zvýhodní vládní tábor.
Předchozí volby do Státní dumy, jak se dolní komora nazývá, se konaly 4. prosince 2011. Tehdy rozpoutaly nebývalou vlnu protestů proti režimu kvůli podezření z falšování výsledků, které zaručily Jednotnému Rusku většinu ve sněmovně. S masovými demonstracemi skoncoval až na jaře příštího roku Vladimir Putin po svém třetím zvolení prezidentem.
Prezidentské volby se mají konat v roce 2018. Parlament ruští voliči po ústavních změnách z roku 2008 volí na pět let, prezidenta na šest.
Někteří komentátoři usoudili, že pokud budou uspíšeny parlamentní volby, mohl by se změnit i termín voleb prezidentských, a to na rok 2017 nebo i 2016. Kreml ale tyto spekulace popřel.
Poslanci, kteří nebudou příští rok v září zvoleni, budou podle nového zákona odškodněni sumou, na jakou by si přišli, pokud by se volby konaly v původním termínu. Zachovají si do 4. prosince 2016 také imunitu, služební byty a další výhody. Zákon na tento účel rezervuje téměř 714 milionů rublů (asi 310 milionů korun) - pro případ, že by nebyl znovu zvolen žádný ze 450 zákonodárců.
