Ruský prezident Vladimir Putin zahájil svůj každoroční projev o stavu země minutou ticha za ruské oběti terorismu. "Není možné porazit teroristy silami jedné země, když jsou hranice ve světě otevřené a začíná nové stěhování národů," řekl Putin. Podle něj se Rusku v minulosti podařilo vytlačit teroristy ze země, ale terorismus nezanikl. 

Prezident připomíná Afghánistán, Irák, Sýrii, které se změnily v neklidné oblasti. "Víme, komu to prospělo. Kdo chtěl zavést nové pořádky a otevřel cestu radikálům," uvedl.

Ruští vojáci proto v Sýrii bojují především za Rusko a za bezpečnost ruských občanů, protože v Sýrii působí i mnoho teroristů původem z Ruska. "Musíme je zničit i ve vzdálených oblastech," zdůraznil ruský prezident.

"Alláh potrestal tureckou vládu tím, že ji zbavil soudnosti," opřel se Putin do vedení Turecka. "Budou toho litovat. Víme, co je potřeba udělat," dodal Putin a připomněl nedávné sestřelení ruského letounu tureckou armádou. Turečtí představitelé se proti ruské kritice ohradili a označili ji za "sovětskou propagandu".

Později odpoledne se poprvé od sestřelení bombardéru setkali představitelé Ruska a Turecka. V Bělehradě spolu mluvili ministři zahraničí Sergej Lavrov a Mevlüt Çavuşoglu.

Turecký ministr krátce po rozhovoru s Lavrovem promluvil na plénu konference ministrů zahraničí OBSE. Prohlásil, že turecký útok na ruský bojový letoun nijak nesouvisí s "bojem Turecka proti společnému nepříteli, kterým je terorismus a seskupení Islámský stát".

Çavuşoglu rovněž komentoval situaci na Ukrajině a v této souvislosti prohlásil, že "Turecko prosazuje důsledné respektování nezávislosti Ukrajiny, její svrchovanosti a územní celistvosti včetně Krymu".

"Víme, kdo v Turecku obchoduje s teroristy," upozornil Putin také na středeční tvrzení Kremlu, podle kterého turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho blízcí obchodují s ropou dodávanou Islámským státem.

Erdogan naopak tvrdí, že jsou to právě Rusové, kdo obchoduje s ropou od Islámského státu. 

"Pokud si někdo myslí, že když spáchal takový hrozný válečný zločin – zavraždil naše lidi –, vyvázne pouze s nějakými opatřeními týkajícími se jeho rajčat nebo nějakými omezeními ve stavebnictví a dalších sektorech, tak se těžce plete," zdůraznil ruský prezident. Jeho země po sestřelení bombardéru na syrsko-turecké hranici zakázala dovoz některých potravin z Turecka.

Přeskočilo Putinovi? Spíš ne, absurditou dál zakaluje syrský konflikt - čtěte ZDE

Putin se věnoval také domácím problémům. "Korupce brání rozvoji Ruska," řekl. "Zákon musí jednoznačně trestat ty, kdo poškozují zájmy společnosti. A být vstřícný vůči těm, co odolali," dodal. Jak ale upozornil novinář Alec Luhn, Putinovu proslovu naslouchá v sále také ruský generální prokurátor Jurij Čajka, který čelí obvinění z protizákonné privatizace.

Rusko se podle Putina navíc musí připravit na to, že ceny ropy zůstanou nízké. Stát by měl také podporovat sociálně slabé.

Ruský prezident zmínil též plán na znárodnění zemědělské půdý, která není dobře obhospodařována, upozornil komentátor Alexandr Mitrofanov. Někteří lidé, zejména na ruském Dálném východě, by pak mohli půdu dostávat.

Putin rovněž oznámil záměr prodloužit amnestii pro kapitál, který Rusové ukládali v zahraničí, o dalších šest měsíců. V projevu se naopak Putin nezmínil o situaci na Ukrajině.

Ruský prezident tradičně promluvil v Georgijevském sále Kremlu v poledne místního času. Jeho řeč přenášenou hlavními ruskými stanicemi v sále kromě poslanců sledovalo i pět stovek ruských a zahraničních novinářů.

V sále projevu naslouchal také čečenský prezident a Putinův spojenec Ramzan Kadyrov a Alexander "Chirurg" Zaldostanov, šéf největšího ruského motorkářského klubu Noční vlci.

Přednést každoročně poselství o stavu země hlavě státu ukládá ruská ústava. Putin podle kremelských zdrojů svůj projev připravoval celou středu.

Celkem 57 procent Rusů si přeje, aby Putin zůstal prezidentem

Více než polovina občanů Ruska si přeje, aby i po dalších prezidentských volbách v roce 2018 zůstal v čele jejich země Vladimir Putin. Třetina jich nicméně Putina nepovažuje za nenahraditelného, ukázal průzkum nezávislého střediska Levada, o němž ve čtvrtek informoval server Newsru.com.

Putin se stal poprvé prezidentem v roce 2000, pouze mezi lety 2008 a 2012 jej ve funkci vystřídal Dmitrij Medveděv.

Pro další Putinovo prezidentské období se vyslovilo 57 procent dotázaných, 11 procent by si přálo vidět jinou hlavu státu, která by však pokračovala v Putinově politice. Osm procent by dalo přednost prezidentovi, který by problémy Ruska řešil jinak než Putin. Zbytek se nevyjádřil.

Podle poloviny dotázaných není v Rusku nikdo, kdo by Putina mohl nahradit. Třetina si myslí, že náhrada by se v případě nutnosti našla, šest procent by ji rovnou mohlo jmenovat.