Skandálem vyvrcholila roztržka mezi ruskou vládou a vedením anektovaného Krymu. Spor vyvolala váznoucí realizace rozvojových programů, které mají oživit krymskou ekonomiku po loňském násilném připojení k Rusku. Podle šéfa Krymu Sergeje Aksjonova letos poloostrov nedostal ale z Moskvy "ani kopějku". Moskva na toto obvinění reagovala hrozbou čistky.

Krym se po loňské anexi nedočkal slibované prosperity, kterou měly zařídit mohutné ruské dotace. Situaci nedávno zkomplikovala energetická blokáda ze strany ukrajinských radikálů, kteří poškodili dálkové vedení elektřiny na poloostrov. Platy a sociální dávky se po připojení k Rusku sice na Krymu zvýšily, nárůst ale zcela pohltila vysoká inflace, vyvolaná prudkým poklesem příjmů za prodej ropy a západními sankcemi.

Aksjonov na Facebooku napsal, že Krym měl letos z Moskvy dostat 15 miliard rublů. "Teď máme prosinec a nedostali jsme ani kopějku. Plány a harmonogramy se přitom dojednávaly se všemi ministerstvy bez výjimky," uvedl šéf Krymu.

Na Aksjonovovu poznámku reagovala hned dvě ruská ministerstva návrhem na "potrestání krymských správních orgánů". Ruská vláda tvrdí, že z federálního rozpočtu vyčlenila letos pro krymské projekty dostatek peněz, vinou krymských úředníků se ale podařilo realizovat jen zlomek. Nevyčerpané prostředky byly převedeny na příští rok.

Krym a jeho rozvoj je pro Rusko citlivá politická otázka. Mnozí Rusové považují úspěšnou integraci poloostrova za důkaz správnosti anexe, samotní obyvatelé Krymu očekávali od "návratu" do náruče Moskvy okamžitý blahobyt. Pro Kreml se měl Krym stát vývěsním štítem prosperity a jeho anexe důkazem velmocenského postavení.

Ruské vedení se dnes i z těchto důvodů snažilo spor mezi vládou a krymskou správou zmírnit. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov doporučil médiím, aby roztržku nezveličovala. "Běžné problémy v každodenní spolupráci mezi regionálními úřady a federální vládou nelze označovat za krizi. Daleko lepší je soustředit se na urovnání problémů a důsledné vyjasnění stanovisek," řekl Peskov novinářům.