Celkem 1,4 miliardy rublů (přes 600 milionů korun) musela podle informací moskevského listu Vedomosti zaplatit banka HSBC za operace s fondem Hermitage amerického investora Williama Browdera. Potvrdil to mluvčí generální prokuratury Alexandr Kurennoj. Ten byl jedním z prvních zahraničních investorů a sloužil Kremlu jako příklad přitažlivosti ruské ekonomiky. Ovšem v roce 2006 byl v Rusku prohlášen za nežádoucí osobu, obviněn z daňových úniků, jeho právník Sergej Magnickij zahynul ve vyšetřovací vazbě a dnes patří Browder k nejtvrdším kritikům Kremlu.

William Browder v devadesátých letech vymyslel způsob, jak obcházet zákaz prodeje akcií klíčových podniků jako například Gazpromu cizincům. Nakupoval je přes firmy, zaregistrované v jihoruské Kalmykiji, která tehdy fungovala jako daňový ráj. Třeba firma Dalňjaja stěp vlastnila 37,5 milionu akcií Gazpromu. Tuto společnost, stejně jako jiné Browderovy firmy spravovala banka HSBC. V roce 2004 Browdera policie obvinila z nezákonného nákupu akcií, neplacení daní a úmyslného způsobení bankrotu vlastních firem. V roce 2013 byl Browder v nepřítomnosti odsouzen k devíti letům vězení za nezaplacení daní ve výši 522 milionů rublů.

William Browder sám přiznává, že o svůj majetek v Rusku nepřišel a že se mu podařilo včas všechny akcie prodat a peníze z Ruska vyvézt. Nechce sice říct, kolik si v Rusku vydělal, ale v roce 2004 se sám chlubil, že je největším zahraničním investorem v Rusku a jeho aktiva mají hodnotu čtyři miliardy dolarů. Týkalo se to i společnosti Dalňjaja stěp. Své akcie Gazpromu prodala a výtěžek ve výši 2,8 miliardy rublů okamžitě odeslala na Kypr. Nucený správce nenalezl žádný majetek. Nucený správce se ovšem ani nijak zvlášť podle všeho nesnažil. Vystřídal ho v roce 2016 nový nucený správce Kirill Nogotkov, který se rozhodl získat peníze z banky HSBC. Letos v srpnu kalmycký soud rozhodl, že banka je vinná, a minulý týden jeho rozhodnutí potvrdil i odvolací soud.

Nucený správce vycházel z toho, že HSBC spravovala Browderovy fondy a měla právo disponovat s penězi na účet. V letech 2004-2005 podle rozsudku poslala do zahraničí 1,8 miliardy rublů, i když přitom věděla, že fondy dluží na daních téměř miliardu rublů. Banka tvrdila, že vždy jen plnila přání klienta a sama o využití peněz nerozhodovala. Argumentovala také, že už je to stejně promlčené. Soudce ale prohlásil, že dobu je potřeba počítat od okamžiku, kdy nucený správce Nogotkov objevil podezřelé transakce.

Banka nadále tvrdí, že vždy konala v souladu se zákonem a zvažuje další opravné prostředky. Ředitel moskevské pobočky společnosti KPMG Anton Zykov tvrdí, že rozsudek je nebezpečný precedent. Investoři se podle něj budou zamýšlet, jestli se nemohou ocitnout v podobné situaci, pokud ruské soudy změní podobně radikálně výklad zákonů v jiné sféře. Nucený správce Kirill Nogotkov s tím nesouhlasí. Podle něj to může být nebezpečný precedent jen pro podvodníky.