Rusko nesmí příští čtyři roky vystupovat na vrcholných sportovních akcích pod svou vlajkou a se svou hymnou. Týká se to olympijských her v Tokiu 2020, zimní olympiády 2022 v Pekingu a světových šampionátů v různých sportech. Kvůli dopingovému skandálu, jehož posledním dějstvím byla manipulace s daty z moskevské laboratoře, o tom v pondělí rozhodl výkonný výbor Světové antidopingové agentury (WADA). Podle agentury Reuters rozhodl jednohlasně.

Ruská strana má nyní 21 dnů na odvolání a už před jednáním v Lausanne se nechala slyšet, že tak učiní. Pak by případ posuzovala sportovní arbitráž CAS (Court of Arbitration for Sport). Je tak možné, že se řešení kauzy posune až do doby před olympiádou v Tokiu. Ta začne 24. července 2020. Pokud by se proces protahoval a konečný verdikt by padl až po OH 2020, případná platnost čtyřletého trestu by se posunula na OH 2024 v Paříži, uvedl předseda kontrolní komise WADA Jonathan Taylor.

Výbor respektoval doporučení své kontrolní komise. WADA také znovu suspendovala ruskou antidopingovou agenturu (Rusada). WADA zjistila, že záznamy z moskevské laboratoře, které měly přispět k odhalení rozsahu systematického dopingu v Rusku, nejsou kompletní a vykazují i další nesrovnalosti. V údajích předaných letos v lednu byly mimo jiné vymazány soubory spojené s pozitivními dopingovými testy, které mohly vést k identifikaci hříšníků. 

Ruský ministr pro sport Pavel Kolobkov minulý měsíc prohlásil, že nesrovnalosti v datech z ruských laboratoří způsobily technické potíže, uvedla agentura Reuters. Dále Kolobkov prohlásil, že Moskva již udělala vše pro to, aby vyřešila svůj dopingový skandál.

Moskva po dopingovém skandálu na olympiádě v Soči slíbila, že předá WADA kompletní databázi ruské antidopingové laboratoře od roku 2012. Tu konfiskoval ruský Vyšetřovací výbor, který stíhal několik osob za jejich účast při organizování dopingu.

Ovšem když inspektoři WADA přijeli loni v prosinci do Moskvy, bylo jim řečeno, že Rusko jim nic nepředá, protože používají vybavení, které nemá v Rusku certifikaci. Šéf ruské antidopingové organizace Rusada Jurij Ganus tehdy napsal emocionální dopis prezidentovi Vladimiru Putinovi, ve kterém ho varoval před "destruktivními dopady na ruský sport". Putinův mluvčí Dmitrij Peskov to tehdy smetl ze stolu s tím, že Ganus nemá správné informace.

Když o měsíc později mezinárodní inspektoři konečně inkriminovanou databázi dostali, rychle zjistili, že s ní někdo manipuloval. Byly smazány stovky záznamů a změny se týkaly vzorků od 145 sportovců. Podle šéfa Rusady Ganuse manipulace byly příliš očividné, mimo jiné byla změněná data omylem zapsána v jiném formátu než ta původní. Ganis si zaspekuloval v rozhovoru pro stanici BBC, že to mohlo být v zájmu některého ze sportovců, který se po skončení kariéry dal na politickou dráhu.

Turnaje v ohrožení

Rok 2020

Podle rozhodnutí WADA by se v Rusku neměly konat žádné významné mezinárodní soutěže. Záleží ale na konkrétních sportovních federacích, zda se tím budou řídit.

V příštím roce je tak ohroženo například sáňkařské mistrovství světa, zápas o titul nejlepší světové šachistky nebo mistrovství Evropy v těžké atletice.

Tři zápasy fotbalového mistrovství Evropy by se ale v Petrohradu měly konat.

Rok 2021

Podle předchozích výroků představitelů fotbalové federace UEFA by v Moskvě mělo podle plánu proběhnout finále Ligy mistrů.

Mistrovství Evropy v plavání v krátkém bazénu nebo mistrovství světa v ženském hokeji jsou ale ohroženy.

Rok 2022

Očekává se, že konání mistrovství světa v řecko­-římském zápase bude přeneseno mimo Rusko.

Stejně tak se v Rusku nejspíše nebude konat mistrovství světa mužů ve volejbale.

O rok později se v Rusku má konat hokejové mistrovství světa a letní Universiáda.

Rusko se nesmí ucházet o organizaci velkých sportovních akcí a může přijít o jejich pořadatelství, "pokud to není z právních či praktických důvodů vyloučeno". Na olympijských a paralympijských hrách a MS se nesmí objevit ruští vládní představitelé ani vrcholní funkcionáři ruského olympijského a paralympijského výboru.

"Ruský doping příliš dlouho znevažuje čistý sport. Rusko dostalo spoustu příležitostí dát věci do pořádku a připojit se ke světové antidopingové komunitě v zájmu svých sportovců a poctivého sportu, ale místo toho si vybralo pokračování v podvodech a zapírání," řekl prezident WADA Craig Reedie. Trest podle něj chrání zájmy ruských sportovců, kteří budou schopni dokázat, že do dopingového systému nebyli nijak zapojeni. Podle ruského Kommersantu dodal, že kroky ruských úřadů při obnovení činnosti agentury Rusada vyžadovaly tvrdou odpověď.

Navzdory zákazu se bude moci Rusko účastnit fotbalového Eura 2020, které se odehraje i v Petrohradě, protože UEFA není antidopingovou agenturou definována jako organizátor významných sportovních akcí, není totiž globální, ale pouze regionální organizací jednoho sportu, píše BBC.

Rusko také může uspořádat závody Formule 1 v Soči. "Smlouva o konání jednoho kola Mistroství světa Formule 1 v Rusku byla podepsána v roce 2010, tedy dlouho před událostmi vyšetřovanými WADA, a platí do roku 2025," uvedl pořadatel závodů ROSGONKI ve svém prohlášení.

Předseda kontrolní komise WADA Taylor naopak potvrdil, že se ruská reprezentace nebude moct účastnit fotbalového mistrovství světa, které se bude konat v roce 2022 v Kataru. "Pokud se kvalifikují, mohou zažádat o účast s neutrálním statusem, ale ne jako reprezentanti Ruska," uvedl Taylor. Otázkou také je, jestli se Rusko bude moci účastnit světového mistrovství v ledním hokeji. Tato akce se totiž vyskytuje stejně jako fotbalové mistrovství na seznamu na internetových stránkách WADA.

"Standard je jasný, na těchto akcích nebude ruská vlajka a sportovci se nebudou účastnit jako zástupci Ruska. Detaily se budou lišit, protože se jedná o individuální a kolektivní sporty, takže se bude rozhodovat případ od případu," uvedl předseda kontrolní komise WADA Taylor.

"Rozhodnutí se nijak nedotkne zápasů Eura 2020 ani finále Ligy mistrů. Rozhodnutí WADA neruší rozhodnutí UEFA, není pro to důvod. Zápasy Euro 2020 i finále Ligy mistrů v roce 2021 zůstávají v Rusku," řekl podle ruského listu Kommersant Vjačeslav Koloskov, prezident Ruského fotbalového svazu.

Ruští atleti, kteří nemají problémy s dopingem a budou se chtít velkých sportovních událostí účastnit, mají možnost soutěžit - ale bez ruské vlajky i hymny.

Tak tomu již bylo během olympiády v Pchjongčchangu v roce 2018. Tam mělo Rusko zakázánu účast. Ruští atleti tedy závodili pod vlajkou s pěti kruhy jako olympijští atleti z Ruska, celkem jich bylo 168. 

"Jestliže ruský sportovec může dokázat, že se neúčastnil dopingového programu, že s jeho daty nebylo manipulováno a že prošel náležitými testy do začátku dané sportovní události a splňuje i další podmínky, bude mu dovoleno se sportovní akce účastnit," prohlásil předseda výboru WADA Taylor. Řekl také, že se WADA snaží potrestat ty, kteří se na dopingu podíleli, ale trest se má vyhnout nevinným sportovcům.

Viceprezidentka WADA Linda Hellelandová, která dlouhodobě podporuje co nejtvrdší tresty pro Rusko, litovala, že WADA nemůže ruské sportovce vyloučit z OH bez výjimky. "Nejsem nadšená z rozhodnutí, které jsme dnes učinili. Ale tohle je nejdál, kam můžeme zajít," řekla norská právnička agentuře AP. "Tohle je největší dopingový skandál, jaký kdy svět viděl. Teď bych od Rusů očekávala plné přiznání a omluvu za všechnu bolest, kterou sportovcům a sportovním fanouškům způsobili," doplnila.

Předseda Ruského olympijského výboru Stanislav Pozdňakov označil rozhodnutí za nepřiměřené a přehnané. "Jsme z rozhodnutí WADA zklamaní," uvedl Pozdňakov. Ruský olympijský výbor podle něho udělá vše pro to, aby mohli sportovci na olympijských hrách v Tokiu v příštím roce startovat pod národní vlajkou.

"Rozhodnutí samozřejmě není pozitivní, ale na druhou stranu očekávané," prohlásila zástupkyně ředitele ruské antidopingové organizace Rusada Margarita Pachnockaja. 

"Mohu jen říct, že to je hloupé rozhodnutí. Musíme přemýšlet nad dalšími kroky. Co s tím má společného země? Potrestáni mají být ti, kteří jsou vinni. Na jednu stranu je potřeba jet na olympiádu, ale mluvil jsem s naším družstvem a naši boxeři nechtějí jet bez vlajky a hymny," řekl agentuře RIA Novosti generální tajemník Federace boxu Ruska Umar Kremlev.

Prezident Ruské federace curlingu Dmitrij Sviščev však nepovažuje nové sportovní sankce pro Rusko za katastrofu. "Už jsme tím prošli na poslední olympiádě. Není na tom nic strašného. Nebudeme o nic méně milovat naše sportovce," poznamenal.

"Rozhodnutí WADA si od našeho národa žádá tvrdou odpověď," prohlásil mluvčí ruské dumy Igor Lebeděv. "Zejména od našeho prezidenta, protože jedině on má autoritu k tomu, aby do této oblasti v Rusku vnesl pořádek."

Ostře jako tradičně se na adresu ruských sportovních funkcionářů vyjádřila trojnásobná mistryně světa ve skoku do výšky Maria Lasickeneová, která několik let na atletických soutěžích zakouší, jaké je to, závodit jako neutrální sportovec. "Brání nás jenom slovy, sportovci jsou ve svém boji sami. Je to ostuda. Ale měnit občanství nehodlám ani teď, v sektoru budu dál dokazovat, že ruští sportovci žijí, i když mají neutrální status," napsala na Instagramu.

Ruský premiér Dmitrij Medveděv označil sankce WADA za "pokračování antiruské hysterie. Už to získává chronickou formu. Myslím, že ruské sportovní organizace by se měly odvolat. Nevím, jestli to pomůže, ale udělat to je potřeba," prohlásil.

Jiní v tom spiknutí Západu nevidí. "Měli jsme seznam kroků, jak se dostat z dopingové krize, která nám měla pomoci navrátit důvěru, úctu a perspektivu. Jedním z nich bylo předání databáze. Ale experti zjistili, že s ní někdo manipuloval. Hlavní otázka teď je, kdo nám vrátí dobrou pověst? To bude velmi složité," řekl serveru Gazeta.ru legendární hokejista a dnes poslanec za vládnoucí Jednotné Rusko Vjačeslav Fetisov.

Ten již dříve tvrdě kritizoval ruské sportovní funkcionáře. "Kdo mohl změnit údaje v databázi? Mimozemšťané? Ne, činovníci. A sportovci to za ně odskáčou, což je nespravedlivé," rozčiloval se Fetisov v rozhovoru pro list RBK.

Za rozhodnutí WADA se jednoznačně postavil Mezinárodní olympijský výbor. "Zástupci olympijského hnutí ve výkonném výboru WADA dnes podpořili toto jednomyslné rozhodnutí, které je v souladu se stanoviskem výkonného výboru MOV z minulého týdne a bylo podpořeno olympijským summitem," uvedl.

Český olympijský výbor potrestání Ruska vyloučením z vrcholných sportovních soutěží na čtyři roky očekával a rozhodnutí podle něj navazuje na kroky z předchozích let. "Proti dopingu je nutné bojovat, ale stejně tak je důležité najít cestu k tomu, aby netrpěli ti, kdo se neprovinili. Nicméně rozhodnutí je čerstvé a celá věc se bezpochyby bude ještě vyvíjet. Další kroky WADA budeme pečlivě sledovat," uvedl v oficiálním vyjádření ČOV. 

Někteří ale považují sankce za nedostatečné. Předseda antidopingové agentury Spojených států (USADA) Travis Tygart kritizoval, že zákaz není absolutní. "Umožnit Rusku vyhnout se úplnému zákazu je další rána pro čisté sportovce. WADA slíbila v roce 2018 světu, že pokud Rusko znovu své sliby nedodrží, udělí ty nejpřísnější možné tresty. Ale znovu WADA říká jednu věc a dělá něco úplně jiného," uvedl v prohlášení Tygart.

Státem organizovaný doping

Rusko se dlouhodobě snaží prezentovat jako sportovní globální velmoc, do dopingových skandálů se ale zaplétá už od roku 2015. Tehdy WADA našla důkazy masového dopingu v ruské atletice. Od té doby se problém s dopingem prohloubil a mnoho atletů se nemohlo účastnit dvojích posledních olympijských her. 

Před olympiádou 2016 v Riu i před loňskými zimními hrami v Pchjongčchangu rozhodoval o účasti ruských sportovců Mezinárodní olympijský výbor (MOV), respektive jednotlivé sportovní federace. Nyní už má WADA větší pravomoc a MOV musí její verdikt respektovat.

Ruští politici označovali navrhovaný trest, který by se vztahoval i na paralympijské hry, za neférový. Považují ho za další součást "západního tažení" proti své zemi.

Podle zprávy, kterou WADA zveřejnila v roce 2016, dopovalo od letních olympijských her v Londýně během vrcholných soutěží přes tisíc ruských sportovců.

Podle výkonné ředitelky národní antidopingové agentury Rusada Anny Anceliovičové zaměstnanci agentury systematicky a dlouhodobě po několik let vyměňovali vzorky moči odebrané sportovcům pro analýzu dopingové nezávadnosti. Stejně tak dodávali svým sportovcům prostředky na zvýšení výkonnosti.

"Bylo to spiknutí více organizací," uvedla tehdy Anceliovičová pro deník The New York Times. Odmítla ale nařčení, že by za programem stál ruský prezident Vladimir Putin či kdokoliv z vysokých vládních představitelů.

Dopingový systém řízený Kremlem měl podle kanadského právníka Paula McLarena, který na zprávě WADA pracoval, podobu "institucionálního spiknutí", do kterého byly zapojené i ruské tajné služby. Atleti podle něj nejednali samostatně, ale byli součástí řízeného programu. Doping tak měl podle McLarena "nebývalý rozsah". "Šlo o utajený systém, který se vyvinul do institucionální a řízené strategie získávání medailí," uvádí jeho dřívější zpráva.