Castro kritizoval globální ekonomiku. O společnosti nemluvil

Očekávání Kubánců, zda Raúl Castro při svém svátečním projevu ohlásí další změny a reformy, je u konce. Castro kritizoval a varoval Kubánce před zhoršující se globální ekonomickou krizí. Ke společenským otázkám a uvolňování poměrů se ale ve svém projevu nedostal.

Očekávaný projev se udál v sobotu v Santiagu a to na oslavu 55. výročí útoku povstaleckých jednotek vedeným jeho bratrem Fidelem Castrem na kasárna Mancada v Santiagu. Prezidentovu projevu v sobotu naslouchalo a nadšeně tleskalo okolo       10 000 lidí.

Dva roky vládnoucí Raúl kritizoval "pasivitu šéfůbohatých zemí a velkých nadnárodnách firem" a to vůči růstu ceny ropy a potravin. Mimo jiné poukázal na to, že důsledky se nemohou vyhnout ani Kubě, která dováží 84 procent své spotřeby potravin.

Další varování patřilo přímo Spojeným státům. Těm Castro radil, aby se dál soustřeďovaly na svou obranu bez ohledu na to, kdo zvítězí v prezidentských volbách.

Očekávání Kubánců bylo jiné

Očekávání Kubánců, že projev znímí společenské změny, které by mohly sahat od uvolnění imigračních pravidel až po zjednodušení obchodování s automobily a nemovitosmi, se nenaplnila. Obyvatelé Kuby přitom vycházeli z Castrova letošního slibu odstranit "přílišná omezení" svazující běžný život na ostrově.

Při loňském projevu 26. července Raúl Castro Kubánce potěšil, když přiznal, že platy jsou příliš nízké a zároveň slíbil ekonomické reformy. "Opravdu jsem čekal něco jiného," řekl po projevu agentuře Reuters důchodce Antonio Rodríguez. "Myslel jsem si, že přijde s novými věcmi, ale řekl jen to, co už bylo řečeno."

Podívejte se na přípravy Kubánců na oslavu
(článek pokračuje pod fotogalerií)

 

Dojem ze změn, které Raúl Castro zavedl, je spíš rozpačitý. Kubánci na současné reformy příliš nevěří, píše agentura AFP.
Fidelův bratr na jedné straně hlásá ochotu k výrazným změnám, ale na straně druhé cítí odpor mocné a vlivné byrokracie, která se do reforem příliš nehrne.

Dva roky bez demonstrací

Čtyřiapadesátiletá úřednice María Cruzová tvrdí, že po nástupu Raúla už jí politický tlak tolik nezasahuje do každodenního života, politika ji prý už tolik neotravuje.

Už dva roky se také v Havaně nekonaly žádné monstrózní politické demonstrace, na nichž byla dříve téměř povinná účast.

Také "apagones", nekonečné a opakované výpadky elektřiny, už jsou na Kubě méně časté a kratší. V ulicích jezdí hodně čínských autobusů zářících novotou a dělníci usilovně opravují vozovky a vodovodní síť.

"Doprava se zlepšila, málo ale přece. Zbytek je pořád stejný. Pracující vydá jen na jídlo všechno, co vydělá, na víc mu nezbývá," říká Nancy Gutiérezová, sedmapadesátiletá úřednice.

Povolené mobily 

"Já si naopak myslím, že všechno je ještě horší, než bylo. Jediná dobrá věc byla, když povolili nákup DVD a další elektroniky. Je to sice drahé, ale změnilo se to ze dne na den, dříve to nebylo vůbec. Všechno ostatní zůstalo při starém," dodává čtyřiatřicetiletý Georbis González v narážce na opatření z letošního března, kdy vláda povolila nákup mobilů, počítačů a další spotřební elektroniky.

"Změny? Žádné nevidím," stojí si za svým Pedro Núňez, hlídač na parkovišti. "Jaké zlepšení? Co na tom, že jsem jako cizinec, že mohu chodit do hotelů a pronajmout si auto. Ale za jakou cenu?"

Padesátiletá profesorka na univerzitě je podobného názoru. "Máte dojem, jakoby byla spousta změn, ale není to tak. Realita je pořád stejná."

Nedůvěra ze zahraničí 

Nedůvěru vůči reformám ale neprojevují jen Kubánci. Také v očích Washingtonu jsou všechny uskutečněné změny na ostrově svobody pouze kosmetické.

Spojené státy spolu s Evropskou unií předevčím žádají, aby byli osvobozeni političtí vězni a aby byl respektován disent. Změny, k nimž se Raúl Castro odhodlal, se ale omezily jen na právo koupit si mobil, nebo jít do drahého hotelu, který byl dříve jen pro cizince.