Bělorusko poprvé za 14 let postavilo na svoje hranice s Ruskem celníky a začalo s přísnou kontrolou převáženého zboží.  Od roku 1995 přitom platí mezi oběma sousedy celní unie.

Režim Alexandra Lukašenka se k tomu rozhodl po vzájemném vyhrocení sporů. Rusko nedávno zakázalo dovoz mléka z Běloruska, který ročně dosahuje objemu v hodnotě miliardy dolarů ročně, a v reakci na to se Lukašenko rozhodl nepodepsat připravenou dohodu o vytvoření společných sil rychlé reakce takzvané Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti (ODKB), ve které si Moskva přeje vidět hlavní bezpečnostní nástroj v postsovětském prostoru.

Ruský zákaz dovozu mléčných výrobků přišel den poté, co běloruský prezident ostře kritizoval Moskvu, že zdržuje vyplacení úvěru ve výši půl miliardy dolarů a využívá toho k nátlaku na Minsk, aby uznal odštěpenecké gruzínské regiony Abcházii a Jižní Osetii.

"Mléčná válka" mezi Moskvou a Minskem je ale, zdá se, u konce. Jen několik hodin po rozestavění celníků se obě země dohodly na tom, že Rusko začne znovu používat sušené běloruské mléko a zároveň zvýší dodávky mléčných výrobků.

Další spory se ale tak rychle zřejmě nevyřeší. Běloruskému prezidentovi se nelíbí ceny, které si Kreml účtuje za dodávaný plyn, a tak stanovuje vlastní. Minsk si tak jakoby "nevšiml", že ruský plyn zdražil z loňských 128 na 210 dolarů za tisíc metrů krychlových v prvním čtvrtletí letošního roku; běloruské platby se podle diplomatů pohybují okolo 150 dolarů a dluh u Gazpromu činí asi 70 milionů dolarů; sám Gazprom však tuto sumu neupřesnil.