petzner-haideruv-nastupce__192x128_.jpgNástupcem tragicky zamřelého rakouského pravicového populisty Jörga Haidera v čele jeho Svazu pro budoucnost Rakouska (BZÖ) byl v neděli v noci jmenován dosavadní generální tajemník a místopředseda strany Stefan Petzner.

Vedení ho do funkce jmenovalo jednomyslně.

Sedmadvacetiletý Petzner byl Haiderovým mluvčím a jeho nejbližším spolupracovníkem. Vedení strany mu dalo přednost před dalšími kandidáty, mezi nimi byla i Haiderova sestra Ursula Haubnerová.

Haiderova smrt mění rakouskou politiku

Sobotní smrt charizmatického populisty Jörga Haidera, který zahynul při autonehodě na kraji korutanského Klagenfurtu, zásadně mění povolební situaci. Na tom se shodli i rakouští politici napříč všemi stranami. Tragické neštěstí podle všeho urychlí sbližování rakouské pravice.

Přečtěte si podrobnosti o tragické nehodě

Haider silně promluvil už do zářijových parlamentních voleb. BZÖ získal pod jeho vedením překvapivě přes 10 procent. Spolu se spřízněnou Stranou svobodných, ve které rovněž Haider působil, získali pravičáci téměř 30 procent hlasů.

Právě minulý týden naznačili Haider a Heinz-Christian Strache, lídr Svobodné strany Rakouska (FPÖ), možné sblížení obou stran. Pravicový populista Haider tak ještě jednou zamíchal politikou.

"Rakousko ztratilo velkou politickou osobnost," řekl o víkendu Strache. Další vyjednávání nekomentoval.

Nevýrazný nástupce

Analytici ale předpokládají rychlé sjednocení obou stran. Osobní animozity padly. A za stranickým lídrem Haiderem není v BZÖ žádný silný nástupce. Mladík Petzner totiž zdaleka není tak výraznou osobností jako jeho předchůdce, a analytici nedávají straně pod jeho vedením velkou šanci.

Čtěte také:

"Strache by mohl nastoupit na Haiderovo místo, aniž by se s ním musel vypořádat v boji o moc," napsal deník Der Standard.

Obě strany se mohou i sloučit. Rakušané nejsou přesvědčeni, že by na politické scéně bylo místo pro BZÖ bez jejího charizmatického šéfa.

"Dlouhodobě je přežití strany spíše nepravděpodobné," soudí historik Lothar Höbelt.

Ostatní strany navíc hodně převzaly z Haiderovy agendy. I jeho kritici nyní připouštějí, že v mnoha případech zaplnil vakuum, ve kterém se neangažovali vládní politici. "Je třeba odmítat jeho agresivní populismus, ale jeho kritika poměrů byla částečně oprávněná," napsal list Kurier.

PROFIL Jörga Haidera: Výřečný populista i mistr politických comebacků
Chválil Hitlerovu zaměstnaneckou politiku, plácal po zádech nacistické veterány.

Kritici nazývali osmapadesátiletého Jörga Haidera ryzým pravičákem a bezbřehým populistou, který stavěl kariéru na pokřivené interpretaci nedávné historie a agresivním odmítání sjednocené Evropy.

Kontroverzní výroky se vytrvale prolínaly celým jeho působením v politice. Až donedávna.

V kampani k zářijovým volbám představil Haider vlídnější tvář. Uspěl s jemnější rétorikou. Vypustil téměř z kampaně xenofobní témata.

A zabralo to. Po jeho příchodu se zisky jeho ultrapravicové strany, která stála na hranici volitelnosti, ztrojnásobily.

Haiderovo charisma opět zapůsobilo. Tentokrát reagoval na poptávku po serióznější debatě. "Je to cesťák, který vám dokáže prodat libovolné zboží," vysvětlil volební výsledky Friedrich Peter, Haiderův někdejší předchůdce v čele Svobodných.

Haider totiž vždy dokázal pojmenovat problémy, které voliče zajímají. Byl vynikající řečník, uměl přesvědčil. Dokonce i protivníci oceňovali jeho argumentační schopnosti.

"Každý široce sdílený názor nalezl místo v jeho agendě," soudí publicistka Christa Zöchlingová, autorka jeho biografie. Dokázal se navíc emotivně vykreslit jako oběť systému. Stavěl se do pozice ublíženého. "Jednou se vylíčil jako Kurd, podruhé jako Palestinec, pokaždé to zabralo," uvedla Zöchlingová.

Syn učitelky a ševce s nacistickou minulostí se narodil v hornorakouském Bad Goisernu. V roce 1973 dokončil úspěšně práva. A záhy poté vstoupil do politiky. Cítil v sobě křivdu z dob, kdy jeho otec byl po válce kritizován za působení v Hitlerjugend.

Nekonformními výroky na adresu přistěhovalců či bruselských byrokratů si záhy získal příznivce. Obliba jeho strany strmě stoupala až k 27 procentům, které s partají získal v roce 1999.

Odmítal ale být tehdy spojován s matadory evropské ultrapravice. Prohlašoval, že Le Pen a ostatní nejsou v žádném případě jeho krevní skupina.

Několikrát stranu opustil, několikrát se prodral znovu na výsluní. V jihorakouských Korutanech byla navíc jeho pozice v zemské vládě neotřesitelná.

Naposledy se radoval z návratu před dvěma týdny, kdy se jeho Svaz pro budoucnost Rakouska, odštěpený od Svobodných, vyšplhala k nečekanému zisku.

Vášnivý horolezec Haider se už pečlivě chystal na návrat do rakouské politiky.