Zdravotní stav britského premiéra Borise Johnsona, který byl kvůli nemoci covid-19 v neděli večer přijat v jedné z londýnských nemocnic, se během pondělního odpoledne zhoršil. Oznámila to kancelář předsedy vlády. Johnson byl na doporučení jeho lékařského týmu přesunut na jednotku intenzivní péče.

Podle zdrojů agentury Reuters se zdravotní stav ministerského předsedy od pondělního přeložení na JIP nijak nezměnil.

"V okamžiku, kdy spolu mluvíme, je premiér na jednotce intenzivní péče, kde se o něj stará jeho lékařský tým a kde dostává tu nejlepší možnou péči týmu Nemocnice svatého Tomáše," řekl v úterý ráno v rozhovoru s BBC Michael Gove. Ministerský předseda podle něj není připojen k plicnímu ventilátoru, využívá pouze podpůrné kyslíkové masky.

Podle několika zdrojů agentury Reuters se od přeložení na jednotku intenzivní péče zdravotní stav britského premiéra nijak nezměnil. Podle ministra Govea bude vláda v případě změn Johnsonova stavu veřejnost informovat.

"Premiér požádal ministra zahraničí Dominika Raaba, aby jej zastupoval tam, kde je to nutné. Premiérovi se dostává prvotřídní péče, děkuje všem pracovníkům (státního zdravotnického systému) NHS za jejich namáhavou práci a nasazení," dodává prohlášení úřadu vlády.

Do nemocnice St Thomas' Hospital se 55letý Johnson z domácí izolace přesunul v neděli večer poté, co se už déle než týden potýkal s nemocí. Vládní prohlášení tehdy hovořilo o "preventivním kroku" a "rutinních" vyšetřeních. Ještě při podvečerní tiskové konferenci pak Raab opakoval, že Johnson je v kontaktu s kolegy a nadále stojí v čele vlády.

Na jednotce intenzivní péče je premiér podle britských médií přibližně od 19:00 místního času (20:00 SELČ). Lékaři se jej tam rozhodli přemístit pro případ, že by potřeboval plicní ventilaci. Premiérova kancelář ujišťovala, že Johnson "zůstává v tuto chvíli při vědomí".

Podle informací reportérů televize ITV nebo deníku The Times měl odpoledne předseda vlády potíže s dýcháním a musel být napojen na kyslíkový přístroj. "Když už bylo jasné, že jej musí přesunout do intenzivní péče, řekl poradci, že Dominic Raab by jej měl zastupovat," napsal na Twitteru Steven Swinford z uvedeného listu.

Svůj pozitivní test na koronaviru oznámil šéf kabinetu 27. března. Na dnešní informaci o zhoršení jeho zdravotního už reagovala řada politiků včetně nově zvoleného lídra opozičních labouristů Keira Starmera. "Ohromně smutná zpráva. Celá země v téhle nesmírně těžké chvíli myslí na předsedu vlády a jeho rodinu," uvedl předák na Twitteru.

Johnson je jedním z více než 51 tisíc lidí, u nichž se v Británii od konce ledna potvrdila nákaza virem SARS-CoV-2. Stejný osud postihl kromě dalších politiků i ministra zdravotnictví Matta Hancocka, ten už ale není v karanténě, nemoc u něj podle všeho měla relativně mírný průběh.

Jednou z nakažených byla zřejmě i spisovatelka J. K. Rowlingová. "Poslední dva týdny jsem měla všechny příznaky C19 (nebyla jsem ale testovaná)," uvedla v pondělí na Twitteru Rowlingová. "Už jsem se úplně uzdravila," dodala autorka ságy o čarodějnickém učni Harrym Potterovi.

"Promořování" populace

Británie v boji proti onemocnění koronaviru volila nejdříve výrazně odlišný přístup než většina ostatních zemí Evropy. Nechávala dlouho otevřené školy, restaurace a bary, ty uzavřela až na konci března. Premiér Johnson lidem pouze doporučil, aby pokud možno zůstávali doma, ale nejednalo se o příkaz.

Johnson na základě rad svých vědeckých poradců tvrdil, že snaha koronavirus co nejrychleji vymýtit pomocí striktního zákazu vycházení může být kontraproduktivní – jednak kvůli obrovským ekonomickým ztrátám, jednak kvůli tomu, že onemocnění by sice zmizelo, ale mohlo by se v zimě či na jaře vrátit znovu.

Vláda proto chtěla průběh nákazy pouze zpomalit a počítala s tím, že postupně onemocní velká většina Britů. Díky tomu by lidé zároveň vůči nákaze získali imunitu. Vláda nejdříve chtěla jen to, aby starší lidé zůstali doma v izolaci, což se mělo týkat také osob, které pociťovaly příznaky chřipky. Přísnější zákazy chtěla případně zavést až později během roku, aby se vyhnula případnému kolapsu zdravotnictví způsobenému nutností hospitalizovat tisíce vážně nemocných lidí.

Nakonec ale musel Johnson zavést tvrdá opatření mnohem dříve, než původně chtěl. Donutily ho k tomu analýzy expertů, že pokud by pokračoval ve svém původním přístupu, v zemi by zemřelo 250 tisíc lidí a zdravotnictví by se zhroutilo. V reakci na to vláda zavřela bary a restaurace a lidem doporučila, aby nevycházeli. Ve svých odhadech počítala s tím, že v tom případě by nemoci podlehlo 20 tisíc osob. Odborníci ale následně přišli s několikanásobně vyššími odhady a zdravotnictví by podle nich čelilo masivnímu náporu pacientů, napsaly Hospodářské noviny.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru