Koalové "funkčně vyhynulí" zatím nejsou, jak uváděly některé zdroje. Činnost člověka to ale může brzy změnit

"V některých lokalitách, například v Novém Jižním Walesu, mohou mít požáry na koalí populaci katastrofický dopad," řekla Christine Adams-Hoskingová, vědkyně pracující pro Univerzitu v Queenslandu, pro National Geographic s tím, že koalové jsou v době požárů opravdu bezmocní. "Zatímco ptáci mohou uletět, klokani mohou rychle odhopsat pryč, koalové jsou pomalí. Při požáru zůstanou uvěznění tam, kde zrovna jsou," říká odbornice. Podle ní může zahynout až třetina koalů v oblastech, které sužují rozsáhlé lesní požáry.

Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN), který tvoří "červený seznam" ohrožených druhů, je koala medvídkovitý v kategorii "zranitelných" druhů, společně s ledním medvědem, slonem africkým nebo pandou velkou. U druhů v této kategorii vážně hrozí, že se stanou ohroženými, pokud se podmínky, ve kterých žijí, nezlepší. Často sem patří druhy, jejichž přirozené prostředí výskytu mizí, ať už činností člověka, nebo kvůli klimatickým změnám, což je i případ koalů. 

Mezinárodní svaz ochrany přírody má ještě další čtyři vážnější kategorie. Nad "zranitelnými" jsou druhy "ohrožené", kam patří například plejtvák obrovský nebo tygr, "kriticky ohrožené", kam jsou zařazeny například gorily nížinné, jejichž jedna rodina žije i v pražské zoo, další kategorii tvoří "vyhynulí v přírodě" s jelenem milu nebo havajskou vránou. V poslední kategorii "vyhynulí" jsou pak druhy, o kterých víme, že jejich poslední jedinci již zemřeli. Do této kategorie patří na 750 druhů zvířat, mezi nimi například některé druhy obřích želv z Galapág, západní nosorožec černý nebo kubánský papoušek ara.

Hůře než koalové jsou na tom například nosorožci sumaterští, kteří patří do kategorie kriticky ohrožených. V sobotu zemřela Iman, poslední samička tohoto druhu, která žila v Malajsii. V nosorožčím útulku žila od roku 2014, poté ale trpěla rakovinou. V květnu letošního roku zemřel i poslední malajsijský samec tohoto druhu Tam kvůli selhání orgánů. Vědci z Aliance nosorožců Borneo se je pokoušeli spářit, ale bez úspěchu. Na světě je tak už méně než 80 nosorožců sumaterských, uvedla BBC.

Kriticky ohrožený je i nosorožec severní bílý, jehož poslední samec Sudán zemřel loni v březnu. Nyní jsou na celém světě jen dvě samičky, které se narodily v Zoo Dvůr Králové a které nyní žijí v rezervaci v Keni. Vědci začali ještě před úmrtím Sudána pracovat na umělém oplodnění a v září letošního roku se jim podařilo oplodnit embrya žijících samiček zmraženým spermatem in vitro. Ani jedna ze samiček nosorožce severního bílého ale nemůže být březí, embryo tak pravděpodobně ponese samička nosorožce jižního bílého. Věda tak přináší naději na to, že nosorožec severní bílý zatím nevymře. Informovala o tom CNN. 

To, že na tom koalové nejsou tak špatně jako nosorožci, ale neznamená, že tomu tak v blízké budoucnosti nebude. "Koalů ubývá posledních dvacet let, pokud tento trend nezvrátíme, nebudou 'funkčně vyhynulí', budou opravdu vyhynulí," řekl James Tremain, mluvčí Rady ochrany přírody Nového Jižního Walesu, pro Guardian.

Dlouhodobě koaly ohrožuje deforestace a územní rozvoj, sucho a větší množství oxidu uhličitého v atmosféře, který snižuje kvalitu eukalyptových listů - hlavní potravy koalů -, ale i útoky psů nebo chlamydie.

Koalové jsou zvyklí žít v oblastech, kde každoročně hoří lesy, protože plameny běžně nedosáhnou až na úplnou špičku eukalyptů, ve kterých koalové bydlí. Za normálních okolností vylezou až na vrchol, zabalí se do klubíčka a přečkají nebezpečí. "Letošní množství umírajících koalů je indikátor toho, že je něco špatně," říká David Bowman, ředitel výzkumného centra pro požáry na Univerzitě v Tasmánii.

Podle něj jsou nezvykle rozsáhlé požáry především důsledkem klimatických změn. V Austrálii je navíc teprve jaro, v letních měsících, lednu a únoru, může být situace s požáry mnohem závažnější, protože porostou teploty a bude ještě větší sucho. Požáry trvají již několik týdnů, jsou už rozšířené do pěti australských států a kvůli rekordnímu suchu se je nedaří uhasit. 

Zatím se odhaduje, že při letošních požárech zemřelo 350 až tisíc koalů v Novém Jižním Walesu. Podle odhadů Světového fondu na ochranu přírody (WWF) jich bylo v tomto regionu na začátku letošního roku méně než 20 tisíc. "Je velmi složité odhadovat, jak velká je koalí populace, protože oblastí, ve kterých žijí, je několik napříč celou východní Austrálií. Jsou to velmi plachá zvířata a žijí vysoko v korunách stromů," říká vědkyně Adams-Hoskingová. "Některé lokální populace mohou mít nyní blízko k vyhynutí, jiné si mohou vést velmi dobře," dodává. 

Několik lokalit, kde koalové žijí, například oblasti ve státě Victoria, požáry vůbec nezasáhly. Počty uhynulých koalů ještě navíc nejsou jasné ani konečné. 

"Obecně se za 'funkčně vyhynulé' považují druhy, které mají několik stovek či desítek jedinců, jako je tomu například u nosorožce sumaterského," říká Stuart Blanch z WWF. Koalové stále mají kolem dvaceti tisíc jedinců jen v Novém Jižním Walesu, 'hlavním koalím městě', kde jich je nejvíce. Podle WWF jim hrozí vyhynutí do roku 2050, pokud bude dále ubývat jejich přirozeného prostředí.

To je způsobeno především deforestací. "Oteplování, které způsobuje větší sucho a závažnější požáry, tomu výrazně přispívá," říká Blanch. "Můžeme pomoci koalům a navrátit do přírody jejich populace, pokud přestaneme srovnávat lesy se zemí buldozery a necháme je znovu vyrůst," dodává Blanch.

Původní zprávy také informovaly o tom, že nynější požáry zničily na 80 procent prostředí, ve kterém tito vačnatci žijí. O tomto čísle se dá hovořit jen v některých oblastech. Koalové žijí zhruba na 100 milionech hektarech podél východního pobřeží. Požáry nyní decimují plochu mezi jedním a dvěma a půl milionu hektarů. "To, že jsou některé plochy zasažené ohněm, navíc neznamená, že jsou zničeny natrvalo a už nebudou vhodné pro život koalů," říká expert na krajinnou ekologii z Univerzity v Tasmánii Grant Williamson.

Dlouhotrvajícím problémem ale je, že jen velmi malé území, na kterém se přirozeně koalové nacházejí, je chráněné. "Vláda musí upřednostnit ochranu životního prostředí před ekonomickým růstem," říká Adams-Hoskingová. "Pokud se něco nezmění, pro koaly to nevypadá dobře," dodává.

Biodiverzita obecně klesá po celém světě a netýká se jen zvířat. Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody je ohroženo na 28 tisíc druhů, 27 procent všech zkoumaných druhů. Na "červeném seznamu", kam jsou tyto druhy zařazeny, je 40 procent všech obojživelníků, 34 procent jehličnanů, 33 procent korálů, 25 procent savců a 14 procent ptáků.