Kupujete solární panel? Materiál pro něj nejspíš pochází z továren, kde pracují utlačovaní Ujgurové

Spotřebitelé na celém světě, kteří si v nynější vlně zájmu o obnovitelnou energii kupují ve velkém solární panely, se tak vystavují morálnímu dilematu. Je totiž velmi pravděpodobné, že panely, které umožní šetřit životní prostředí, jsou vyrobené z materiálu, na jehož produkci čínské firmy využily nucenou práci příslušníků utlačované menšiny. A těžko rozlišit, odkud materiál pochází. Samotné solární panely se vyrábějí v továrnách jinde v Číně, kde míchají polysilikon dodaný ze Sin-ťiangu s jeho dodávkami odjinud.

Výroba polysilikonu je chemicky velmi agresivní a intenzivní proces s velkou spotřebou energie. Paradoxně tak poměrně značně přispívá ke znečištění ovzduší, protože továrny při jeho výrobě využívají nadbytku levného uhlí. Urumči se pravidelně řadí k městům s největším znečištěním ovzduší v Číně.

Zločiny proti lidskosti?

Ověřit slova čínských funkcionářů, kteří tvrdí, že v Sin-ťiangu nejsou práva Ujgurů porušována, je však v praxi velmi komplikované, až nemožné. Přesvědčit se o tom mohli i již zmínění novináři agentury Bloomberg. Od přistání v Urumči je ale neustále sledovali policisté, kteří jim i mazali pořízené fotografie. Majitelé továren přes šéfy propagace vzkázali, že návštěvy novinářů nejsou vítané. Nebo je nepovolili s odkazem na protipandemická opatření.

Čínská vláda Ujgury zavírá po desítkách tisíc do pracovních a převýchovných táborů. Represe proti nim zdůvodňuje bojem proti extremismu – Ujgurové jsou muslimové. K tomu využívá i nejmodernějších technologií založených na rozpoznávání obličeje za využití umělé inteligence. O podmínkách v táborech a utlačování informovala různá světová média, jako jsou stanice BBC či časopis New Yorker.

Od letošního ledna Washington zakázal ze Sin-ťiangu do USA dovážet bavlnu, rajčata a rajčatové produkty. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa pak v posledních 24 hodinách svého mandátu prohlásila, že považuje zacházení Pekingu s Ujgury za genocidu. Stejně se vyjádřil později i Trumpův nástupce Joe Biden. Evropská unie, Velká Británie a Kanada přijaly spolu s USA v březnu nové sankce vůči Číně kvůli potlačování lidských práv. Nevládní lidskoprávní organizace Human Rights Watch před dvěma týdny označila chování čínských úřadů vůči Ujgurům a dalším muslimským menšinám za zločiny proti lidskosti, což je termín používaný většinou v souvislosti s válečnými zločiny spáchanými během ozbrojeného konfliktu.

Třiapadesátistránková zpráva Human Rights Watch hovoří o svévolném zatýkání, mučení, mizení, rozdělování rodin, násilném přesídlování i sexuálním násilí a snaze vymazat kulturu menšin. „Čínská vláda systematicky perzekvuje muslimy – jejich život, jejich náboženství, jejich kulturu,“ tvrdí Sophie Richardsonová, ředitelka čínského programu Human Rights Watch. „Peking tvrdí, že jim poskytuje odborný výcvik a deradikalizuje je, ale za touto rétorikou se nemůže schovat chmurná skutečnost zločinů proti lidskosti.“

Německý vědec Adrian Zenz, který sídlí v americké Minnesotě, se soustředil na získávání informací o programu nucených prací v Sin-ťiangu, který běží nejméně od roku 2000 a v jehož rámci už byly „za prací“ násilně přesunuty více než dva miliony lidí, převážně z řad etnických menšin. Právě ze Zenzových informací vycházejí zprávy spojující boj proti klimatické změně pomocí většího užití solárních panelů s otrockou prací Ujgurů v továrnách na polysilikon. Odhaduje se, že v táborech na převýchovu a nucené práce je zavřen zhruba milion Ujgurů.
Četní uprchlíci ze Sin-ťiangu poskytují v poslední době svědectví o tom, co se děje v převýchovných táborech – jak jsou vystaveni komunistické indoktrinaci a násilnému přesídlování do jiných oblastí Číny. To je jedním z cílů tamního komunistického režimu: asimilace menšin a snížení počtu jejich příslušníků v samotném Sin-ťiangu.

Kdo prověří dodavatele?

Evropský parlament vyzval letos v březnu Evropskou komisi, aby přišla s návrhem, který by zajistil, aby firmy z EU nemohly odebírat zboží od dodavatelů, kteří využívají nucenou práci nebo poškozují životní prostředí. Tento návrh je svázán hlavně s Čínou a provincií Sin-ťiang.

Peking to ovšem popírá a tvrdí, že obvinění z otrocké práce je snaha konkurence poškodit rychle rostoucí ekonomiku. „Kdyby to bylo tak jednoduché, tak už by čínské firmy dovolily nezávislým auditorům a novinářům, aby se sami přesvědčili o situaci,“ citovala agentura Bloomberg Nathana Picarsice z washingtonské konzultační firmy Horizon Advisory.

Europoslanci chtějí, aby povinnost prověřovat své dodavatele měly nejen velké nadnárodní firmy, které to často už dělají, ale i malé a střední podniky. Německo už podobnou prověrku schválilo, týká se firem s více než třemi tisícovkami zaměstnanců. Ve Velké Británii podobné nařízení platí od roku 2015.

Pravidla pro ochranu životního prostředí se nyní čím dál víc prolínají s pravidly pro ochranu pracovníků. V EU aktuálně probíhá proces schvalování takzvané taxonomie, která by měla firmám dát jasná pravidla, jak plnit vysoké environmentální standardy. Časem by k nim měly přibýt i standardy sociální v rámci přechodu na udržitelnou ekonomiku. Pro její kritéria sice neexistuje jednotné hodnocení, některé ratingové agentury nebo investoři se však dívají i na to, jak zodpovědně se firma chová ke společnosti, v níž působí, tedy zda například nevyužívá nucené práce.

O tom, jak je Čína citlivá na obvinění, že utlačuje Ujgury, se už přesvědčila i řada velkých západních firem. Když se švédská oděvní firma H&M veřejně zavázala, že nebude odebírat bavlnu ze Sin-ťiangu, stala se terčem tvrdého bojkotu čínské vlády a jí inspirovaných čínských spotřebitelů. Něco podobného se stalo třeba i výrobci obuvi Nike, který v prohlášení jen vyjádřil znepokojení nad zprávami o nucené práci a potlačování práv menšin v Sin-ťiangu.

Továrnu v Sin-ťiangu má i německý koncern Volkswagen, který odmítl, že by otrockou práci Ujgurů využíval. „Rozhodnutí vybudovat továrnu v Urumči bylo čistě ekonomické a padlo před deseti lety,“ řekl loni v listopadu v rozhovoru pro německou stanici Deutsche Welle Stephan Wöllenstein, ředitel Volkswagenu v Číně. Novináři tohoto média měli při natáčení o zmíněné továrně německého koncernu loni stejný problém jako později jejich kolegové z Bloombergu. Na každém kroku je provázeli policisté a zakazovali jim pořizovat byť i jen záběry z mobilů z ulic Urumči.

Ale globální hlad po solárních panelech se bez polysilikonu ze Sin-ťiangu neobejde. Podle expertů z průmyslu se těžko dají najít panely, kde by bylo možné stoprocentně zaručit, že neobsahují surovinu, která mohla být vyrobena pomocí otrocké práce. Ani tlak na to, aby nevyužívali otrocké práce v Sin-ťiangu, největší čínské výrobce nejspíš nemusí donutit ke změně: vybudují si výrobní řetězce jinde v Číně a nucenou práci budou využívat dál. A globální trh se solární energií je bude potřebovat. V roce 2018 měl podle poradenské firmy Allied Market Research hodnotu 52,5 miliardy dolarů. Do roku 2026 má růst tempem 20,5 procenta ročně na hodnotu 223,3 miliardy dolarů.

Velké čtení

Čína bojuje s chudobou: Buduje pracovní tábory a povolává Ujgury na pole

27. 12. 2020 ▪ 11 min. čtení