Ruské úřady odvolaly doporučení, aby obyvatelé vesnice Ňonoksa u Severodvinska opustili obec kvůli pracím po nepovedené zkoušce rakety s jaderným zařízením na blízké střelnici vojenského námořnictva. Změnu vysvětlily tím, že vojáci plánovanou činnost odložili. Test provázený explozí minulý týden přechodně způsobil prudký nárůst radiace, informovala agentura Interfax.

Ruská státní meteorologická služba uvedla, že úroveň radiace v Severodvinsku minulý čtvrtek krátkodobě stoupla až šestnáctinásobně poté, co podle ministerstva obrany došlo k výbuchu během zkoušky raketového motoru na mořské plošině. Na zvýšené úrovni se radiace držela zhruba 40 minut.

Obyvatelé Severodvinska a Archangelsku v reakci na to vykoupili v lékárnách zásoby přípravků obsahujících jod, který lidskému organismu poskytuje nepřímou ochranu před radiací (zmírňuje rizika spojená s vystavením radioaktivnímu záření). Naměřené hodnoty ale nedosáhly úrovně, u které by hrozilo způsobení nemoci z ozáření. 

"Dostali jsme oznámení o plánovaných aktivitách vojenských úřadů. Obyvatelé Ňonoksy byli proto požádáni, aby opustili území vesnice od 14. srpna," uvedla radnice v Severodvinsku. Podle agentury TASS jde o běžnou praxi. Vojáci prý podobná doporučení vydávali i dříve.

Později ale vojáci zrušili práce, kvůli kterým měli obyvatelé obec vyklidit. "Ano, skutečně jsme byli informováni, že vojáci zrušili zítřejší (středeční) akce, kvůli kterým se chystal odjezd obyvatel," řekl Interfaxu mluvčí úřadů v Severodvinsku.

V médiích se také objevily zprávy, že v oblastní nemocnici v Archangelsku, kde se zranění po výbuchu léčili, zapečetili vše, čeho se tito lidé dotkli, a lékaři museli podepsat závazek o mlčenlivosti.

Zdravotníci, kteří minulý týden léčili zraněné, byli podle agentury Reuters posláni do Moskvy k lékařskému vyšetření.

Ruské úřady nepodaly žádné oficiální vysvětlení, proč výbuch způsobil zvýšení radiace. Zatímco ministerstvo obrany žádné podrobnosti nesdělilo, na sociálních sítích se objevily zprávy o zraněných, údajně hospitalizovaných až v Moskvě kvůli ozáření. V zóně výbuchu prý pracují specialisté na sběr radioaktivního odpadu. Informace se odvolávají na zprávy investigativního internetového média Baza, z jiných zdrojů je nelze ověřit.

Ruská jaderná agentura Rosatom minulý týden s jednodenním zpožděním oznámila, že při testu zahynulo pět jejích pracovníků, kteří "měli na starosti práce související s radioizotopovým zdrojem energie v raketě". Zpoždění vysvětlila tím, že výbuch srazil experty z mořské plošiny a pak se po nich pátralo tak dlouho, dokud byla naděje, že mohou být naživu. Dodala, že při testech nastal souběh několika faktorů, "což se při zkouškách nových technologií stává často", ale že si pracovníci byli rizika vědomi a Rosatom se postará o jejich rodiny. Zaměstnanci jaderného ústavu jsou pohřbení v Sarově, jednom z center ruského jaderného výzkumu, které leží 400 kilometrů od Moskvy a cizinci do něj mají zakázaný přístup.

Úřady po výbuchu uzavřely část Dvinského zálivu, údajně jako preventivní opatření kvůli místnímu rybolovu, protože do těchto vod se mohlo dostat vysoce toxické raketové palivo.

Rusko v posledních letech testovalo rakety s plochou dráhou letu vybavené jaderným pohonem. Počátkem srpna také potvrdilo zánik smlouvy se Spojenými státy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), kterou v roce 1987 podepsal Michail Gorbačov s Ronaldem Reaganem.

Odborníci ze Západu s výbuchem nejčastěji spojují střelu 9M730 Burevestnik (v překladu burňák, druh velkého vodního ptáka), která v Severoatlantické alianci (NATO) nese označení SSC-X-9 Skyfall. Tuto střelu představil ruský prezident Vladimir Putin v roce 2018. Tehdy uvedl, že střela má díky jadernému pohonu takřka neomezený dolet, že odolá všem systémům protiraketové obrany a že byla úspěšně otestována už v roce 2017.

Možná právě na tato Putinova slova na Twitteru reagoval americký prezident Donald Trump. Uvedl, že pro Spojené státy byla exploze rakety v Rusku velmi poučná. "Máme podobné technologie, i když vyspělejší," dodal.

Podle BBC ale testovanou raketou nemusel být nutně právě Skyfall, nabízí se také jiné zbraně schopné nést jadernou hlavici. Jednou z nich je Zirkon, protilodní nadzvuková střela s plochou dráhou letu, která podle ruské armády může rychlost zvuku překonat až osmkrát. Druhou pak podvodní dron ve tvaru torpéda zvaný Poseidon.

Teorii o testu jaderných zbraní nasvědčuje také fakt, že ruské ministerstvo obrany oblast kolem námořní základny předem uzavřelo, civilní lodě do ní budou moci znovu vplout až počátkem září. V uzavřené zóně se zároveň v době výbuchu pohybovala speciální ruská loď Serebrjanka, která je upravená pro přepravu jaderného materiálu. Informoval o tom norský zpravodajský server Barents Observer, který se zaměřuje na dění v Barentsově moři a Severním ledovém oceánu.

Podle spekulací mohla být Serebrjanka do oblasti vyslána, aby sbírala radioaktivní odpad v případě neúspěchu testu, což teoreticky může v současnosti provádět. Zároveň je ale možné, že k uzavření Rusové přikročili v rámci preventivního opatření před možným únikem toxického raketového paliva do vody, ve které loví místní rybáři.

Pokud by se skutečně prokázalo, že Rusové rakety Burevestnik v Sarově testovali, nemusí to podle britského odborníka na Rusko a člena think-tanku Royal United Services Institute (RUSI) Marka Galeottiho ještě znamenat důvody k obavám. "Panují značné pochyby, zda Burevestnik vůbec někdy uvidí světlo světa," uvedl pro BBC. Upozornil přitom, že u střely Bulava, jedné z nejmodernějších ruských raket, zařazení do arzenálu námořnictva předcházely roky neúspěšných testů.

Oproti tomu střely Zirkon a Poseidon představují podstatně pokročilejší projekty. Podvodní dron v současnosti už dokonce existuje v podobě prototypu. Galeotti však i v tomto směru nabízí určité "uklidnění" - podle něj představuje Poseidon "apokalyptickou" zbraň, která se nehodí pro nic jiného než totální nukleární válku.

Vzhledem k nedávnému zrušení dohody o střelách středního a krátkého doletu se podle Galeottiho Spojené státy nyní více zaměří na vývoj arzenálu s menším dosahem, podobný krok plánuje i Rusko. "Ruská armáda také chce mít tu schopnost, jelikož se zároveň obává Číny," uvedl Galeotti.

Výbuch na námořní základně u Ňonoksy je již druhou nehodou za dva měsíce, kolem které ruské úřady mlžily. Začátkem července došlo k požáru na ponorce Lošarik, při němž zemřelo 14 námořníků. O nehodě zpočátku nebyly dostupné skoro žádné informace, jelikož podle vládních činitelů podléhaly státnímu utajení. Až tři dny po požáru prezident Putin s ministrem obrany v reakci na spekulace v médiích potvrdili, že ponorka byla vybavená jaderným reaktorem, který nebyl poškozený. Podle slov pobočníka velitele ruského námořnictva Sergeje Pavlova námořníci zastavili šíření požáru a svým jednáním zabránili "katastrofě planetárního rozsahu".