Čína podle tamních médií vyhodnotila jako největší hrozbu pro nadcházející olympiádu možný teroristický útok. Zároveň se obává nepokojů ze strany protičínských aktivistů, kteří svými protesty už několikrát zkomplikovali cestu štafetě s olympijskou pochodní.
Kvůli hrozbě terorismu vznikla statisícová armádní jednotka
Bezpečnostním přípravám sportovní megaakce věnují čínští organizátoři maximální pozornost. V rozpočtu si na to vyčlenili 300 milionů dolarů. Ve srovnání s minulými hrami v Aténách jde sice zhruba o šestinu z tehdejší sumy, což je ale dané i tím, že komunistický režim trvale disponuje velice početnými bezpečnostními složkami.
Vojáci i pekingští policisté už prošli speciálním výcvikem, aby byli schopni čelit nebezpečí teroristických útoků. V rámci Čínské lidové osvobozenecké armády vznikla protiteroristická jednotka o 100 tisících mužů, která má zajišťovat naléhavé záchranné operace i vzdušnou a námořní bezpečnost.
Mluvit anglicky v Pekingu se vyplatí, vědí to i taxikáři
Předolympijskou Čínou zmítají nepokoje, úřady je řeší "výhružkami"
Život v Pekingu připomíná s blížícím se zahájením OH vyhlášení výjimečného stavu. Kolem hlavních závodišť byly rozmístěny rakety země-vzduch, ve městě jsou stovky kontrolních stanovišť a dění v ulicích, z nichž zmizeli pouliční prodavači jídla a dalšího zboží, snímají tisíce kamer.
Policie už zatkla 82 osoby podezřelých z terorismu
Jeho obyvatelé čelí desítkám různých omezení. Poštou si nemohou posílat například ani mýdlo, v metru je čeká kontrola zavazadel. Zevrubné kontrole neuniknou veškeré zásilky směřující do olympijské vesnice a na sportoviště.
Minulý týden Čína oznámila, že policie v první polovině letošního roku zadržela na převážně muslimském území na západě země obývaném ujgurskou populací 82 osob podezřelých z plánování teroristických útoků během her. Úřady ale dosud žádné hmatatelné důkazy o terorismu nepřinesly. Její kritici naopak tvrdí, že Čína zneužívá hry jako záminku k represím proti vnitřnímu disentu.
Pokud jde terorismus, zapsaly se do historie zatím nejsmutněji OH v Mnichově v roce 1972. Během zákeřné akce palestinského komanda, nazvaného Černé září, bylo uneseno 11 Izraelců, a všichni zahynuli. Marný pokus policie o osvobození rukojmích a následnou krvavou přestřelku nepřežil také jeden z jejích příslušníků. Zemřelo i pět z osmi teroristů.
Poslední bombový útok se odehrál v roce 1996 bv Atlantě
Zatím poslední teroristický čin se udál na OH v Atlantě. V centru města, FBI označovaného za "nejbezpečnější místo světa", vybuchla 27. července 1996 bomba. Silná exploze si vyžádala dva lidské životy a 112 zraněných ze 40.000 lidí, kteří přišli do Olympijského parku sledovat koncert. Hlavní podezřelý, strážce Richard Jewell, byl později zproštěn obvinění a odškodněn, viníka se vypátrat nepodařilo.
V hledáčku atentátníků nebyly jen Mnichov a Atlanta. V Barceloně 1992 panovaly obavy z baskických separatistů ETA, kteří prohlásili olympiádu za "cenný vojenský cíl". Pět měsíců před hrami 2000 byli v novozélandském Aucklandu zatčeni tři Afghánci, kteří prý byli ve spojení s Usámou bin Ládinem a připravovali útok na malý jaderný reaktor na jihu Sydney.
Organizace al-Káida a její hlava bin Ládin jsou noční můrou současného světa. Šéf mezinárodní policejní agentury Interpol Ronald Noble v dubnu varoval, že v době konání OH v Pekingu reálně hrozí teroristický útok právě z této strany.
